Nick Pope

Dne 24. května 2011 přestoupil Pope do třetiligového klubu Charltonu Athletic poté, co si ho kluboví skauti vyhlédli při vítězství 2:1 nad Billericay Town.[8][9] Podepsal dvouletou smlouvu a Charlton mu také zaplatil studia na University of Roehampton.[9] 7. února 2012 podepsal Pope novou dvouroční smlouvu s Charltonem.[10] Debutoval 4. května 2013, v posledním zápase sezóny 2012/13, když v 71. minutě vystřídal Davida Buttona při domácím vítězství 4:1 proti Bristol City v EFL Championship.[11] Pope podepsal novou tříletou smlouvu s klubem v září 2013.[12]

Dne 5. června 2014 podepsal Pope novou čtyřletou smlouvu do června 2018.[13]

Pope hrající za York City (2014)

V srpnu 2011 odešel Pope na dvouměsíční hostování do Harrow Borough, hrající 7. ligu.[14] Během 19 utkání si Pope udržel tři čistá konta a chytil dva pokutové kopy.[15] V prosinci 2011 měl Pope přestoupit do pětiligového klubu Kettering Town, dohoda ale nakonec nebyla uzavřena kvůli zákazu přestupů, který dostal Kettering po neplacení platů svým hráčům.[16] Pope se tak 21. prosince 2011 připojil na měsíční hostování do klubu Welling United.[16] 7. března 2013 odešel Pope na další měsíční hotování, tentokrát do Cambridge United.[3] V devíti zápasech udržel čtyři čistá konta.[17]

Dne 26. září 2013 se Pope připojil na měsíc do Aldershot Town.[18] 21. listopadu 2013 odešel na měsíční hostování do čtvrtoligového klubu York City,[19] ale již po dvou zápasech bych povolán zpátky do Charltonu.[20] 16. ledna 2014 se Popr vrátil do Yorku na hostování do konce sezóny 2013/14,[21] kde udržel 16 čistých štítů ve 24 zápasech.[13]

Dne 6. ledna 2015 se Pope připojil k Bury FC na hostování po zbytek sezóny 2014/15.[22] Debutoval 17. ledna 2015 při remíze 1:1 proti Wycombe Wanderers. Odehrál 22 zápasu a pomohl Bury k postupu do League One, když skončili na třetí příčce.[23]

Dne 19. července 2016 Pope přestoupil do prvoligového Burnley, kde podepsal smlouvu na tři roky.[24] Pope debutoval v Premier League 10. září 2017, když vystřídal zraněného Toma Heatona v prvním poločase výhry 1:0 nad Crystal Palace.[25] Do základní sestavy se poprvé dostal následující týden, 16. září 2017, startoval proti Liverpoolu při remíze 1:1.[26] 9. října podepsal Pope novou smlouvu do roku 2020.[27] 26. července 2018 si vykloubil rameno po srážce se Samem Cosgrovem během druhého předkola Evropské ligy UEFA proti skotskému Aberdeenu.[28][29][30]

V květnu 2019 podepsal Pope novou smlouvu do roku 2023.[31] Během sezóny 2019/20 nechyběl v lize ani minutu. V sezóně udržel 15 čistých kont, díky čemuž se stal druhým nejlepším brankářem Premier League za Brazilcem Alissonem. Ocenění Golden Glove mu uniklo o jedno čisté konto, když v posledním zápase sezóny inkasoval dva góly při domácí prohře 1:2 s Brightonem.[32] 11. července 2020 remizovalo Burnley 1:1 v utkání proti Liverpoolu a stalo se tak jediným týmem, který obral Liverpool o body na Anfieldu. Pope byl chválen za svůj výkon v zápase, když provedl osm zákroků, čímž zabránil výhře Liverpoolu.[33][34]

K 4. dubnu 2021

K 31. březnu 2021[40]

• Jedenáctka sezóny Premier League: 2019/20[41]
• Hráč roku Burnley FC: 2017/18,[42] 2019/20[43]
• Hráč roku Burnley FC podle hráčů: 2017/18,[42] 2019/20[43]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nick Pope (footballer) na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nick Pope na Wikimedia Commons