Ngô Ðình Diệm

Diệm se narodil v době dynastie Nguyen v tehdejším hlavním městě Huế . Diệm byl horlivý nacionalista a antikomunista. V mladém věku se stal úředníkem ve francouzské koloniální správě. Jeho rodina pochází z bývalého katolického okrsku Phú Cam ve městě Huế. Jeho předci byli mezi prvními vietnamskými konvertity v 17. století. Rodina Ngô-Đình, spolu s ostatními vietnamskými katolíky, trpěla protikřesťanským pronásledováním císařů Minh Mạng a Tự Đức. V roce 1880, když Diệmuv otec, Ngô Đình Khả (1850–1925), studoval v britském Malajsku, byla téměř celá rodina Ngô-Đình vyhlazena při protikatolických bouřích vedených buddhistickými mnichy. Přes 100 příslušníků rodu Ngô bylo upáleno za živa v kostele, včetně Khảových rodičů, bratrů a sester.

Ngô Đình Khả absolvoval katolickou školu v Britském Malajsku vyučující podle evropských osnov a naučil se zde také anglicky.

Pracoval jako tlumočník při kampani v Tonkinu v roce 1880, poté se stal vysoce postaveným mandarínem a prvním ředitelem Národní akademie v Huế, založené roku 1896, a rádcem císaře Thành Thái. Ačkoliv spolupracoval s francouzskými silami, byl motivován spíše touhou po reformách a podobně jako Phan Châu Trinh, věřil, že nezávislost na Francii může vzejít pouze ze změn ve vietnamské politice, společnosti a kultuře. V roce 1907 po vynucené abdikaci císaře Thành Thái rezignoval a stáhl se z císařského dvora a stal se farmářem na venkově.

Po smrti příbuzných se Khả vzdal cíle stát se knězem a oženil se. Jeho první žena zemřela bezdětná, poté se oženil znovu s Phạm Thị Thân a spolu měli 6 synů a 3 dcery: Ngô Đình Khôi, Ngô Đình Thị Giao, Ngô Đình Thục, Ngô Đình Diệm, Ngô Đình Thị Hiệp, Ngô Đình Thị Hoàng, Ngô Đình Nhu, Ngô Đình Cẩn, Ngô Đình Luyện. Rodina chodila každé ráno na mši a Khả, který ovládal latinu i čínštinu, se staral o vzdělání dětí v Bibli i konfuciánské klasice.

V dětství Diệm navštěvoval francouzskou katolickou základní školu v Huế a pracoval na rodinných rýžových polích. Poté se zapsal na soukromou školu založenou jeho otcem, kde studoval francouzštinu, latinu a klasickou čínštinu. V patnácti letech následoval staršího bratra, Ngô Đình Thục (pozdějšího vietnamského arcibiskupa), do kláštera. Klášterní život však shledal příliš přísným. Stejně jako jeho otec měl negativní postoj k francouzské kolonizaci.

Na konci střední školy Lycée Quốc học dostal díky svým výborným výsledkům u zkoušek nabídku stipendia v Paříži, kterou ale odmítl a zapsal se v roce 1918 na prestižní francouzskou Školu veřejné správy a práva v Hanoji vzdělávající vietnamské úředníky. Zde zažil jediný romantický vztah v životě, když se zamiloval do dcery jednoho z pedagogů. Poté, co vytrvala na svém rozhodnutí odejít do kláštera, stal se celoživotním starým mládencem.

Osudy Diệmovy rodiny a katolické a konfuciánské vzdělání ovlivňovaly celý jeho život a kariéru. Do svých projevů vkládal odkazy na Bibli a Konfuciovy narozeniny byly ustanoveny státním svátkem.

Po ukončení studia jako premiant ročníku v roce 1921, Diệm následoval staršího bratra, Ngô Đình Khôi, a dal se k civilní správě Thừa Thiên jako nižší úředník. Začal jako mandarín nejnižšího stupně a další desetiletí neustále postupoval. Měl pověst nezkorumpovatelného workoholika, katolíka a vietnamského patriota.

V roce 1933 se stal ministrem vnitra císaře Bảo Đại, ale o několik týdnů později po kompetenčních sporech s Francouzi odstoupil.

Během japonsko-francouzské správy byl pronásledován Francouzi, ale byl chráněn japonskou vojenskou tajnou službou. V roce 1943 se ukrýval v domě vedoucího firmy Dainan Kōshi. V červenci 1944 se odebral na japonský konzulát v Hué, protože se obával, že bude uvězněn Francouzi. Kempeitai, na podnět konzula Ishida Masao, ho letecky přepravila vojenským strojem do ústředí 38. armády v Saigonu. Vstoupil do kontaktu s princem Cường Để, následníkem trůnu v japonském exilu, který byl připraven po odzbrojení Francouzů v březnu 1945 a vyhlášení nezávislého Vietnamského císařství převzít se svou stínovou vládou moc. Japonsko se však překvapivě rozhodlo podpořit v čele Vietnamského císařství Bao Daie.

Diệm požádal o povolení cesty do Vatikánu. Po získání povolení v srpnu 1950 se starším bratrem biskupem Ngô Đình Thục vycestoval. Před cestou do Evropy jel do Japonska kde se setkal s princem Cường Để, svým bývalým spojencem, a probíraly snahu Cường Để navrátit se do Vietnamu a jeho schopnost hrát nějakou roli ve vlasti. Diệmův přítel také zorganizoval setkání s Wesley Fishelem, s americkým profesorem politologie na University of California. Na Fishel uděla velký dojem a ten mu pomohl získat kontakty ve Spojených státech. V roce 1951 Diệm odletěl do USA hledat podporu vládních úřadů pro vietnamský antikomunismus. V této snaze nebyl úspěšný a odletěl následně do Evropy.

V Římě získal audienci u papeže Pia XII, setkal se s francouzskými a vietnamskými funkcionáři v Paříži a kontaktoval císaře Bao Dai. Ten ho však odmítl a Diệm se vrátil do USA získávat podporu.

V roce 1954 po ženevské dohodě, byl císařem Bao Dai jmenován premiérem jižní části Vietnamu.

Na základě zmanipulovaného referenda v roce 1955 se stanovil prezidentem. Odmítl společné volby se severním Vietnamem, které dle dohody z Ženevy se měly uskutečnit v roce 1955, a to jednak z obavy z manipulace voleb v severním Vietnamu, a jednak s poukazem na skutečnost, že jižní Vietnam, na rozdíl od severního, nebyl stranou této dohody a nebyl jí tedy vázán. Volby v jižním Vietnamu se uskutečnily až v roce 1959.

V průběhu buddhistické krize v roce 1963 byl pučem sesazen a společně se svým mladším bratrem Ngô Ðình Nhu bez soudu zastřelen. Jeho odstranění bylo uvítáno i Spojenými státy americkými. Třetí bratr Ngô Đình Cẩn byl při převratu zatčen, souzen a v květnu 1964 v Saigonu popraven. Smrti ušel jen čtvrtý z bratří, katolický biskup Ngô Đình Thuc, který byl v době převratu mimo zemi.

Odstranění Diệma se později ukázalo, jako obrovská chyba v následující Vietnamské válce. Vůdce Severního Vietnamu Hồ Chí Minh prohlásil "Nemohu uvěřit, že by Američané byli tak hloupí". Diệm byl jeden z nejsilnějších osobností v Jižním Vietnamu a po jeho puči už neexistovala stabilní vláda, která by odolávala komunistickým silám.