Nestoriánská stéla

Zástupci nestoriánské církve se setkali s tchangským císařem Tchaj-cungem zásluhou úsilí křesťanského misionáře Alopena v roce 635, který spolu se syrskými misionáři přišel do Číny z Velkého Čchinu (čínské pojmenování Východořímské říše nebo Sýrie).[3] Nauka byla zkoumána a následně schválena císařským ediktem umožňujícím její šíření po celé říši. Na počest úspěchů této komunity byla 7. ledna 781 v tehdejším hlavním městě Čchang-anu vztyčena stéla. Během vlády císaře Wu-zunga kolem roku 845 proběhly proticizinecké a protináboženské kampaně, které postihly s nestoriány i buddhisty a zoroastriány. Stéla byla uložena do země a znovuobjevena v období pozdní dynastie Ming (mezi léty 1623–1625) vedle chrámu Čchung-žen v Si-anu.

Jako první na křesťanský obsah textu upozornil Čang Keng-jou, který věděl o křesťanství prostřednictvím Mattea Ricciho, jednoho ze zakladatelů jezuitských misií v Číně. Interpretace textu na stéle se ujali jezuité, kteří ve své výroční zprávě misie v Číně z roku 1625 zmínili obtížnost srovnání čínsko-syrského nápisu z 8. století s doktrínami raného evropského křesťanství.[4] Jezuité zastávali názor, že stéla byla postavena komunitou římských katolíků v Číně, pozdější výzkum však potvrdil, že křesťanství bylo do Číny přineseno nestoriány.[5] Objev stély se stal významnou událostí a vyvolal řadu otázek. První publikaci původního čínského a syrského textu nápisu vydal Athanasius Kircher s názvem China Illustrata s latinským překladem v roce 1667. O textu na stéle polemizoval také Voltaire v korespondenci z roku 1776.[6] Ve 20. století provedl výzkum stély významný francouzský sinolog a orientalista Paul Pelliot. V roce 1994 repliku stély obdržel darem od patriarchy asyrské církve východu Dinkhy IV. papež Jan Pavel II. V současnosti je stéla umístěna v muzeu „Lesa stél“ v Si-anu.

Stélu tvoří vápencový monolit o výšce 2,79 metrů a šířce 1,10 metrů. Nadpis na kameni je překládán jako Památník šíření náboženství z Ta Čchinu v Číně (大秦 景教 流行 中國 碑; pinyin: Dàqín Jǐngjiào liúxíng Zhōngguó bēi), případně Pomník připomínající šíření náboženství světla Ta Čchin v Říši středu. Autorem textu je mnich čínským jménem Ťing-ťing, pocházející z kláštera Ta-čchin.[7]

Vrchol monolitu tvoří ornament v podobě dvou propletených draků, mezi nimiž je umístěn kruhový předmět, označovaný jako perla. Je zde i kříž.[8] Na stéle je uveden seznam sedmdesáti jmen biskupů a diákonů napsaný v syrštině a čínštině.[9] Jména vyšších duchovních jsou vytesána na přední straně stély, jména mnichů jsou řazena podélně na bocích. Následuje text v eufemistickém stylu složený přibližně z 1900 čínských znaků odkazujících na Genesis, kříž a křest. Obsahuje jméno prvního misionáře Alopena, vzdává hold misionářům a dobrodincům církve.[10]

Nápis je členěn do oddílů, z nichž první (sloupce 1-8) představuje doktrinální úvod. V něm je chválen Bůh, jež stvořil nebesa, Zemi a poté člověka. Člověk oklamán Satanem, koná zlo. Trojjediný Bůh přichází na svět v podobě Mesiáše, poráží Satana a vrací se do nebe. Lidem zanechává 27 písem, učení o dobrých skutcích a pravé víře.[8] Další část je historická (sloupce 8-24), zmiňuje se o moudrosti dobrého panovníka šířit náboženství ťing-ťiao. Text končí oslavnou básní chválící pravdu a krásu náboženství světla a slávu císařů dynastie Tchang (sloupce 24-29). V závěru je uvedeno datum podle čínského a syrského kalendáře.

JAMES, E., OEuvres completes de Voltaire, 71A. Voltaire editeur. OEuvres de 1769 1770 (I) * OEuvres completes de Voltaire, 71B. Voltaire editeur. OEuvres de 1769 1770 (II). French Studies. 2007-10-01, roč. 61, čís. 4, s. 515–516.

JENKINS, Philip, The lost history of Christianity : the thousand-year golden age of the church in the Middle East, Africa, and Asia- and how it died. New York, NY: [s.n.] xi, 315 pages s. Dostupné online. ISBN 9780061472800, ISBN 0061472808.

KEEVAK, Michael, The story of a stele : China's Nestorian Monument and its reception in the West, 1625–1916. Hong Kong: Hong Kong University Press 1 online resource (195 pages) s. Dostupné online. ISBN 9789888052974, ISBN 9888052977.

LAFLOTTE, Stèle de la Cognasse. Bulletin de la Société préhistorique de France. 1928, roč. 25, čís. 6, s. 304.

Oriental Orthodox Churches, Encyclopedia of Christianity Online [online].

School Day (Mission Schools): 1400 to 1900: Africa, 2455 Teller Road, Thousand Oaks California 91320 United States: SAGE Publications, Inc. Dostupné online. ISBN 9781412981767, ISBN 9781452218458.

Nestoriánství

Nestorios

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nestoriánská stéla na Wikimedia Commons

34°9′36″ s. š., 108°33′36″ v. d.