Nepokoje v Abcházii (2020)

Dne 8. září 2019 vyhrál dosavadní abchazský prezident Raul Chadžimba volby, když získal ve druhém kole 47,39 %, hlasů, zatímco jeho rival z opoziční strany Amcachara Alchas Kvicinija 46,17 % hlasů.[1] Protože Chadžimba nezískal nadpoloviční většinu hlasů a hlasy proti oběma kandidátům a neplatné hlasy daly dohromady více než 6 %, odmítli představitelé opozice výsledek voleb uznat, neboť nevyhrál v souladu s Ústavou.[2] Raul Chadžimba s Kvicinijou si byli vědomi případné rozdělení společnosti, a tak den před konáním druhého kola voleb podepsali ve snaze předejít nepokojům dohodu o uznání vítězství kandidáta, i kdyby potřebnou nadpoloviční většinu nezískal.[3]

Na podzim toho roku opozice odmítla i tuto dohodu a Alchas Kvicinija podal nakonec proti výsledkům voleb protest k Nejvyššímu soudu Abcházie. Hlavní námitkou bylo nezapočítání oněch více než 6 % hlasujících proti všem kandidátům nebo hlasujících neplatně do celkového výsledku voleb, kteří nakonec nejvíce ovlivnili výsledek. Opozice argumentovala, že oba kandidáti tedy se ziskem 47,39 % respektive 46,17 % získali více hlasů „proti“ než „pro“, tím pádem výsledkem voleb mělo být, že nebyl zvolen žádný kandidát, a tak se volby měly zopakovat. Chadžimba byl mezitím inaugurován do svého druhého funkčního období a sestavil vládu, jejímž členem byl i Garri Aršba coby ministr vnitra, kterého byl ale brzy poté již v prosinci nucen pod nátlakem opozice odvolat.[4] Chadžimba dle oficiálního vyjádření nebyl spokojen s výsledky vyšetřování závažných kriminálních činů z listopadu toho roku, Aršbu odvolal a navrhl parlamentu i odvolání generálního prokurátora Zuraba Ačby.[5] Tyto kriminální činy sehrály důležitou roli v dalším vývoji této politické krize.

Ačkoliv se Nejvyšší soud Abcházie nejprve odmítal Kvicinijovým protestem zabývat, byl později nucen dovést řízení do konce. 9. ledna 2020 bylo zahájeno soudní líčení a Achra Avidzba shromáždil svůj téměř tisícihlavý dav protestujících před budovu Nejvyššího soudu. Avidzba disponoval kromě pověsti válečného „hrdiny“ Donbasu i schopností charismatického řečníka a dokázal strhnout na svou stranu i abchazskou politickou opozici, jež do této doby vyčkávala na verdikt soudu v klidu.[3] Dav protestujících téhož dne vtrhl do sídla prezidenta republiky, vyraboval ho a žádal Chadžimbovu rezignaci.[9] Chadžimba na tento vývoj reagoval prohlášením, že protestující dav uskutečňuje puč.[9] Toho dne také předák abchazské opozice Aslan Bžanija vyzval Abchazské lidové shromáždění, aby též vyzvalo Chadžimbu k rezignaci.

Nejvyšší soud následujícího dne 10. ledna prohlásil výsledky voleb z roku 2019 i příslušné protokoly Ústřední volební komise za neplatné, zrušil své rozhodnutí z 20. září 2019 a nařídil nové volby.[10][11] Chadžimba vyjádřil s tímto rozhodnutím nesouhlas a hodlal se proti němu odvolat. Oznámil, že když se budou opakované volby skutečně konat, bude znovu kandidovat.[12] Mezitím v ulicích Suchumi vypukly bouře a protestující opět žádali demisi prezidenta, který se začal před rozvášněným davem skrývat.

Tuto politickou krizi pomáhal vyřešit sekretář Bezpečnostní rady Ruska Rašid Nurgalijev tím, že uspořádal přímé jednání mezi Chadžimbou a Aslanem Bžanijou. Následovaly dva náročné dny vyjednávání, kdy se Chadžimba radil i s vedoucími ozbrojených složek, se svými příbuznými, zatímco venku protestující rabovali další vládní budovy. Výsledkem jednání bylo, že Raul Chadžimba ustoupil tlaku opozice, odmítl proti nim využít sílu, a 12. ledna 2020 rezignoval na svůj úřad prezidenta s vysvětlením, že tak činí v zájmu stabilizace situace v zemi a aby se předešlo krveprolití.[13]

Situaci zpovzdálí a trochu stranou zájmu médií ovlivňoval i 67letý poslanec Aleksandr Ankvab, jenž byl v letech 2011 až 2014 prezidentem země a byl odstraněn z funkce podobným způsobem jako nyní Chadžimba, jenž byl tehdy hlavním organizátorem převratu, čili se jeho účast na převratu dala chápat i jako jistý akt pomsty. Ankvab, jenž kvůli věkovému limitu daného Ústavou země sám kandidovat nemohl, podporoval Bžaniju i jeho kandidaturu na prezidenta v mimořádných volbách, konaných tři měsíce poté. Chadžimba v nich nakonec nekandidoval. Ankvab se nakonec stal po inauguraci Bžaniji premiérem země.

Díky oboustranné zdrženlivosti v použití síly k dosažení svých cílů a ústupku Chadžimby nedošlo během těchto nepokojů k žádným obětem na životech.