Nekonzistence

Pokud v rámci nějaké formální vědecké teorie lze dojít z použitých předpokladů (axiomů) k opačným tvrzením, je taková teorie označována jako nekonzistentní (nebo také sporná). Zkoumáním konzistence (resp. nekonzistence) axiomatických soustav se zabývá matematická logika

Jedná se o obdobu logické nekonzistence v kontextu běžné mluvené řeči. Typicky se používá v rozborech politických programů a politické činnosti jako takové. (Příkladem nekonzistence v tomto smyslu může být prosazování staveb necitlivých k životnímu prostředí politickou stranou, která má ve svém volebním programu jako jednu z priorit jeho důslednou ochranu, nebo zvyšování sociálních dávek zároveň s proklamacemi o nutnosti šetřit a snižovat schodek státního rozpočtu.)

Termín se používá například v oblasti relačních databází a označuje stav, kdy konkrétní data porušují pravidla a omezení, která jsou na ně kladena (například pravidla o cizím klíči nebo o jedinečnosti primárního klíče).

Termín se používá v programování v případech, kdy je nějaký objekt (například proměnná) používán více vzájemně kolidujícími způsoby. Dochází tím k nedodržení tzv. programových invariantů a program se jako celek stává náchylným k chybám a nepředloženému chování.

Termín Konzistence indexace spadá do problematiky indexace, selekčních jazyků a obsahové analýzy dokumentů. Je to hodnota, která vyjadřuje míru shody dvou nebo více selekčních obrazů jednoho dokumentu.[1] Čím více se jeden selekční obraz dokumentu liší od jiného selekčního obrazu stejného dokumentu, tím více byly průběhy a tím i výsledky indexace tohoto dokumentu v prvním a druhém případě vzájemně nekonzistentní - došlo k nekonzistenci indexace.