Nedostatek molybdenu u rostlin

Molybden je v rostlině snadno pohyblivý, do rostliny může vstoupit jak kořeny, tak pokožkou nadzemních částí. Hromadí se v podzemních částech rostlin a velké množství molybdenu se nachází v semenech. Rostliny přijímají molybden převážně jako aniont Mo 2−
4 .[1] Molybden se v rostlině účastní procesů fixace dusíku, metabolismu fosforu, příjmu a využití železa a ovlivňuje působení enzymů.[2]

Příjem molybdenu může být omezen vlivem iontů SO 2−
4 . Nedostatkem molybdenu trpí rostliny častěji na půdách kyselých spíše než na půdách zásaditých. Nízké pH půdy napomáhá vzniku těžce rozpustných sloučenin molybdenu.[3] Příjem molybdenu podporují ionty fosforu.

Molybden spolupůsobí při fixaci dusíku, metabolismu fosforu, absorpci a translokaci železa a dalších sloučenin kovů, ale i enzymů. Molybden napomáhá při fixaci elementárního dusíku hlízkovými bakteriemi v rhizosféře bobovitých rostlin. Při nedostatku molybdenu u bobovitých dochází k poruchám výživy dusíkem.

Chloróza žilek listů a listových čepelí nebo na starých listech žloutenka, žlutozelené zbarvení. Je omezený růst listové čepele do šířky a objevují se drobné chlorotické skvrny, nekrotické tečky. Odumírání vegetačního vrcholu u květáku se projevuje vyslepnutí květáku - netvoří se květenství (růžice).[4] U bobovitých se nedostatek molybdenu projevuje světlým zbarvením (nedostatek N). U růžičkové kapusty se projevuje lžícovitými listy.[5]