Naraŭljanský rajón

Naraŭljanský rajón; Нараўлянскі раён
	Naroŭljanský rajón (červeně) na mapě Homelské oblasti
	; znak
Geografie
Hlavní město	Naroŭlja
Status	rajón
Souřadnice	51°48′ s. š., 29°30′ v. d.
Rozloha	1 588,82 km²
Časové pásmo	UTC+3
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	11 371
Hustota zalidnění	7,2 obyv./km²
Jazyk	Běloruština — 70.5 % ; a ruština — 28.06 %
Národnostní složení	Bělorusové — 89,05 %,; Rusové — 6,28 %,; Ukrajinci — 2,82 %,; Poláci — 1,11 %,; ostatní — 0,74 %.
Správa regionu
Nadřazený celek	Bělorusko
Měna	Běloruský rubl (BYR)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Naraŭljanský rajón (bělorusky Нараўлянскі раён, ukrajinsky Наровлянський район, rusky Наровлянский район) je územně-správní jednotkou na jihu Homelské oblasti v Bělorusku. Administrativním centrem rajónu je město Naroŭlja (bělorusky Нароўля, rusky Наровля).

Administrativní členění

Od roku 2009 má Naraŭljanský rajón 4 selsověty:

Věrbavický selsovět (Вербавіцкі с/с)
Haloŭčycký selsovět (Галоўчыцкі с/с)
Kiraŭský selsovět (Кіраўскі с/с)
Naraŭljanský selsovět (Нараўлянскі с/с)

Zrušeny byly 2 selsověty:

Krasnoŭský selsovět (Красноўскі с/с)
Zavajcjanský selsovět (Завайцянскі с/с)

Geografie

Rozloha rajónu je necelých 1590 km², z toho 53% jsou lesy. Hlavními řekami jsou Pripjať a její přítoky Naroŭljanka, Mytva, Slovečna a Žaloň. Nachází se zde i mnoho jezer. Rajón se nachází v pásmu pravého břehu dolního toku Pripjatě.

Naprostá většina rajónu se nachází v zóně Pripjaťského koryta, na jižním svahu ukrajinského štítu. Celkem 85% území se nachází v nadmořské výšce 120 až 140 metrů, 8% v nadmořské výšce od 140 do 160 metrů a 7% v nadmořské výšce od 100 do 110 metr.

Hraničí s Jelským rajónem, Mazyrským rajónem a Chojnickým rajónem na území Běloruska a také s Narodičským rajónem, Ovručským rajónem a Polesským rajónem na území Ukrajiny.

Rajón má malé ložiska rašeliny v hloubce 1,34 m, které jsou rozloženy na území 292 ha. Na území rajónu, v blízkosti vesnic Huta a Zarakitnaje, byly nalezeny ložiska kámenné soli, která leží v hloubce asi 300 až 2 500 m. Mohutnost solné horniny je až 2 km. Rajón má i dvě ložiska hlíny, Haloŭčyckaje a Vepranskaje.

Historie

Rajón byl založen 17. července 1924. Před havárii černobylské jaderné elektrárny v této oblasti existovalo 74 vesnic a 8 vesnických rad, selsovetů (Verbavický, Haloŭčycký, Dzjornavický, Daŭljacký, Zabajcjanský, Kiraŭský, Krasnoŭský a Vuhlický).

Po katastrofě v roce 1986 byly 4 obecní rady zrušeny — Vuhlický (1987), Dovljadovskij (1987), Dzjornavický (1987) a Verbavický (1995). Obyvatelé se přestěhovali do jiných vesnických rad rajónu, Naroŭlje nebo mimo rajón. Vybydleno bylo 35 vesnic. Přesídlení pokračuje i dnes. V evakuační zóně byla založena Poleská státní radiačně-ekologická rezervace.

Demografie

Na území rajónu žije na 12 400 lidí, z toho 8 400 lidí žije v městských oblastech.

Ekonomika

Základními odvětvími jsou potravinářství, zemědělství a zpracování dřeva.

Dopravní síť

Skrze rajón prochází silniční komunikace Mozyr — Kyjev, Naroŭlja — Černobyl, Naroŭlja — Jelsk. Po Pripjati se realizuje i lodní doprava.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Naroŭljanský rajón na Wikimedia Commons
Oficiální web Naroŭljanského rajónu

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Наровлянский район na ruské Wikipedii.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.