Naos (architektura)

Naos tvoří v antickém chrámu jeho vnitřní prostor, bez ohledu na to, zda se jedná o chrám jednolodní nebo vícelodní .[1]

Naos (vyznačen šedě)

Naos v Antice

V současné době se termín naos používá ve chrámu peripteros (Ringhallentempel) pro prostor uvnitř chrámových zdí. Zahrnuje v sobě cellu jako hlavní místnost, ale také vstupní vestibul, nazývaný pronaos, opisthodomos (zadní síň) a adyton, místnost vyhrazenou pro kněze. Podle staroegyptské mytologie naos představoval „vnitřek nebe“, to jest místo, kde sídlili bohové.

Zadní část naosu tvořila v dórských chrámech obvykle zadní síň,( opistodom), která symetricky odpovídala pronaosu, ale neměla vstup do celly. V chrámech iónského řádu se opistodom objevuje jen v některých chrámech pozdního klasického a helénistického období (poprvé doložený athéniným chrámem v Priéné). Nevyvinul se z nějaké nutnosti, ale z estetického důvodu, aby totiž pohled na zadní stranu chrámu symetricky odpovídal vzhledu jeho přední fronty, kde se nachází pronaos.

Ve chrámech Velkého Řecka („Magna Graecia") na Sicílii a v jižní Itálii je často kněžím vyhrazena další místnost, adyton, a to již v antice i v raných klasických obdobích. Opistodom byl v těchto oblastech převzat později, pravděpodobně teprve v raném klasickém období.

Naos v pravoslavných chrámech

Ve chrámech pravoslavné církve tvoří naos společný prostor mezi vestibulem (pronaos) a oltářem. Ve chrámech s křížovou klenbou se stává centrem kostela.

Významy v moderní řečtině

V moderní řečtině má slovo naós (ναός) několik významů:

  • Křesťanský kostel (hlavní význam)
  • Společenský prostor chrámu
  • Místo pro nábožensou praxi a pro bohoslužby v jiných náboženstvích, tedy v synagoze, mešitě, pagodě atd.
  • Starověký chrám

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Naos (Architektur) na německé Wikipedii.

  1. Wilhelm Pape: Ruční slovník řeckého jazyka (Handwörterbuch der griechischen Sprache). Svazek 2. 3. vydání. Vieweg & Sohn, Braunschweig 1914, s. 228; Henry George Liddell, Robert Scott: Řecko-anglický lexikon (A Greek-English Lexicon). Upraveno a rozšířeno sirem Henrym Stuartem Jonesem za pomoci Rodericka McKenzieho. Clarendon Press, Oxford 1940, str. 23,.

Literatura
  • Hans Bonnet: Naos. In: Lexikon der ägyptischen Religionsgeschichte. Hamburg 2000, ISBN 3-937872-08-6, S. 504f.
  • René Ginouvès, Roland Martin: Dictionnaire méthodique de l’ architecture grecque et romaine. svazek 3, 1998, S. 41.
  • Gottfried Gruben: Die Tempel der Griechen. 5. vydání. Hirmer, Mnichov 2001, ISBN 3-777-48460-1.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.