NGC 17

NGC 17 je spirální galaxie vzdálená od Země zhruba 265 milionů světelných let v souhvězdí Velryby. NGC 17 je také někdy označována jako NGC 34, kterou objevil Lewis Swift 21. listopadu 1886. Jedná se však o stejný objekt. Je výsledkem nedávného sloučení dvou diskových galaxií, v jejím středu se vyskytují hvězdotvorné oblasti a stále v ní vznikají nové hvězdy.

NGC 17
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typspirální galaxie, interagující galaxie a Seyfert 2 galaxy
ObjevitelFrank Muller
Datum objevu21. listopadu 1886
SouhvězdíVelryba
Zdánlivá magnituda (V)13,52[1], 11,24[2], 10,464[2], 10,074[2] a 14,14[1]
Vzdálenost85,2 Mpc
Rudý posuv0,019 617 a 0,02
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 34 a NGC 17
IRASIRAS F00085-1223 a IRAS 00085-1223
Principal Galaxies CataloguePGC 781
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Centrální oblasti galaxie mají spirální strukturu. V důsledku nedávného sloučení dvou galaxií nemá NGC 17 jasně definované spirální ramena ha Mléčná dráha a galaktická příčka je zdeformovaná.[3] Sloučení galaxií zničilo obyvatelnou zónu galaxie, která mohla existovat přes sloučením.[4][5] V Mléčné dráze je obyvatelná zóna definována jako prstenec s vnějším poloměrem asi 10 kiloparseků, vnitřní poloměr je blízko centra galaxie, a nemá jasně definované hranice.[4]

Centrální region NGC 17 vykazuje spirální strukturu

NGC 17 a NGC 34 byly katalogizovány Frankem Mullerem a Lewisem Swiftem, v tomto pořadí, v roce 1886. Rozdíl v polohování mezi pozorováním dvou mužů znamenal, že když John Dreyer vytvořil Nový generální katalog, uvedl obě galaxie jako samostatné objekty.[6] V roce 1900 si Herbert Howe všiml rozporu; Dreyer zahrnul aktualizaci do druhého vydání katalogu NGC v roce 1910.[7]

Související články

Odkazy

Reference
  1. A catalogue of quasars and active nuclei: 13th edition. In: Astronomy and Astrophysics. červenec 2010. DOI 10.1051/0004-6361/201014188.
  2. Thomas Jarrett, John Carpenter, John E. Gizis: The Two Micron All Sky Survey (2MASS). In: The Astronomical Journal. únor 2006. DOI 10.1086/498708.
  3. Astronomy Photo of the Day: 10/2/15 — NGC 34. Futurism [online]. [cit. 2020-01-12]. Dostupné online. (anglicky)
  4. GOWANLOCK, Michael G.; PATTON, David R.; MCCONNELL, Sabine M. A Model of Habitability Within the Milky Way Galaxy. Astrobiology. 2011-11, roč. 11, čís. 9, s. 855–873. ArXiv: 1107.1286. Dostupné online [cit. 2020-01-12]. ISSN 1531-1074. DOI 10.1089/ast.2010.0555.
  5. CHOI 2015-08-21T11:15:40Z, Charles Q. Giant Galaxies May Be Better Cradles for Habitable Planets. Space.com [online]. [cit. 2020-01-12]. Dostupné online. (anglicky)
  6. New General Catalog Objects: NGC 1 - 49. cseligman.com [online]. [cit. 2020-01-12]. Dostupné online.
  7. DREYER, J. L. E. Second Index Catalogue of Nebulæ and Clusters of Stars, containing objects found in the years 1895 to 1907; with Notes and Corrections to the New General Catalogue and to the Index Catalogue for 1888-94.. MmRAS. 1910, roč. 59, s. 105. Dostupné online [cit. 2020-01-12]. (anglicky)

Externí odkazy


… | NGC 16 | NGC 17 | NGC 18 | …


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.