Německé volby do spolkového sněmu 2017

Rozdělení mandátů v Bundestagu: CDU/CSU: 246 křesel, SPD: 153 křesel, AfD: 94 křesel, FDP: 80 křesel, Strana německé Levice: 69 křesel, Zelení: 67 křesel

Ve volbách zvítězila koalice CDU/CSU, jež získala 33 % odevzdaných hlasů, jako druhá v pořadí se umístila se ziskem 20, 5 % SPD a jako třetí pak Alternativa pro Německo (AfD), jež získala hlasy od 12, 6 % oprávněných voličů.[3] Na čtvrtém místě se usadila s 10, 7 % hlasů Svobodná demokratická strana (FDP), následována se ziskem 9, 2 % německou stranou Levice (Die Linke). Svaz 90/Zelení oslovili 8, 9 % elektorátu.[4] Voličů, opravněných zúčastnit se těchto voleb, bylo 61 675 529. Volební účast pak činila 76,2 % (46 973 799 voličů).

	CDU/CSU	SPD	AfD	FDP	Die Linke	B’90/Grüne
Volební lídr	Angela Merkelová	Martin Schulz	Alexander Gauland	Christian Lindner	Dietmar Bartsch	Katrin Göring-Eckardt
Počet hlasů	15 317 344	9 539 381	5 878 115	4 999 449	4 279 270	4 158 400
Podíl	32,9 % ▼	20,5 % ▼	12,6 % ▲	10,7 % ▲	9,2 % ▲	8,9 % ▲
Počet mandátů	246	153	94	80	69	67
Předchozí volby (2013)	41,5 % (311)	25,7 % (193)	4,7 % (0)	4,8 % (0)	8,6 % (64)	8,4 % (63)

Ve volbách v roce 2013 získaly dohromady skoro polovinu mandátů společně kandidující Křesťanskodemokratická unie (CDU) a Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU)

Volební plakát Alternativy pro Německo (Afd) na nádraží v bavorském Mnichově

(dohromady 311 mandátů) a následně si jako koaličního partnera vybrali další v pořadí – Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD, 193 mandátů), protože jejich dřívější koaliční partner, Svobodná demokratická strana (FDP), získal jen 4,8 % a nepřekročil tak uzavírací klauzuli 5 % a nezískal žádné mandáty. Kromě těchto stran se do parlamentu dostaly ještě Levice a Svaz 90/Zelení.

Předvolební průzkumy na začátku roku 2017 předpokládaly opět vítězství dvojice CDU/CSU, ale s propadem ze 41 % někam do okolí 35 %. I druhá koaliční strana, Sociální demokraté, si podle nich měla pohoršit, z 25 % na přibližně 22 %. U Levice i Zelených se shodně očekával

zhruba o jedno procento vyšší zisk, tedy každá ze stran by získala 10 %. Nejvýraznější vzestup měla podle průzkumů zaznamenat Alternativa pro Německo, která získala v roce 2013 jen 4,7 % a nově by měla dosáhnout až na přibližně 14 % hlasů. Ostatními stranami je ovšem vnímána jako krajní a má tedy velmi malý koaliční potenciál.

Na základě průzkumů se spekulovalo o možném pokračování velké koalice CDU/CSU s SPD, o koalici CDU/CSU se Zelenými a Svobodnými (tj. tzv. Jamajské koalici), ale i možnosti levicové koalice Levice, SPD a Zelených.

Znázornění volebního systému do Bundestagu

Do německého Spolkového sněmu se volí proporčním volebním systémem s proměnným množstvím mandátů. Každý volič má dva volební hlasy, první hlas odevzdává konkrétní osobnosti, druhý hlas pak volební straně. Hlasy pro jednotlivé osobnosti se sčítají v rámci jednomandátových volebních obvodů, kterých je celkem 299. Kandidát s největším počtem hlasů v tomto obvodu se stává poslancem Spolkového sněmu.

Proporcionalita výsledků je pak zajištěna hlasy udělenými jednotlivým volebním stranám. Strany, které obdržely v určitém spolkovém státě méně mandátů za první hlasy, dostávají pak další mandáty tak, aby celkový podíl mandátů v tomto spolkovém státě odpovídal podílu odevzdaných druhých hlasů jednotlivým volebním stranám. Z tohoto důvodu je množství rozdělovaných mandátů ve volbách do spolkového sněmu proměnlivé, nominální počet mandátů je 598, nicméně přesně 598 poslanců by bylo zvoleno pouze v případě, že by volební výsledky za jednomandátové okrsky byly za celé spolkové země dokonale proporcionální.

Čím více některá strana uspěje v mandátech obdržených za první hlasy na úkor proporcionality získané z druhých hlasů, tím více vzniká dodatečných mandátů a tím větší je pak také Spolkový sněm.[5]