Nístějka (hrad)

Předpokládá se, že hrad vznikl v první polovině čtrnáctého století, ale o jeho počátcích se nedochovaly žádné písemné prameny.[2] V tom případě by jeho stavitelem byl zřejmě Heník z Valdštejna, jenž se od roku 1369 po něm i psal. Z téhož roku pochází první písemná zmínka o hradu. Funkcí hradu bylo patrně střežit zemskou cestu v údolí Jizery. Pro rozvětvenost Valdštejnů a nedostatku písemných pramenů jde jen těžko určit, kdo ve které době hrad vlastnil. Jisté je, že v roce 1399 se po Nístějce psal Hynek z Valdštejna a v roce 1406 Jindřich. Ovšem už v následujícím roce zde měl sídlo Jindřich z Vartenberka, jenž už v roce 1404 získal hrad Valdštejn. V roce 1422 je pak Nístějka v držení pánů z Jenštejna, resp. Václava z Jenštejna a po něm Mikuláše z Jenštejna. Ten roku 1459 umírá a další události byly pro nedostatek písemných pramenů neznámé, takže následující dění poodhalil až výzkum vedený v roce 1958 Severočeským muzeem v Liberci.

Během výzkumu, který se zaměřil především na areál hradního paláce, bylo odkryto celkem osm nálezových vrstev, přičemž vlastní palác měl mít dvě až tři patra. V těchto vrstvách se nacházely kachle s ornamenty a drobné železné předměty (především hřeby a skoby). Složení vrstev a především jejich sled pak vedl vedoucího výzkumu archeologa PhDr. Jaroslava Kavana k závěru, že za zánikem hradu pravděpodobně stál ve druhé polovině 15. století požár, při kterém došlo ke zřícení všech podlaží paláce.

Dobu zániku pak podporuje i písemná zmínka z roku 1519, kdy je Nístějka uváděna již jako pustá. Už v roce 1492 je navíc uváděn bývalý rožmberský úředník Racek Cukr z Tamfeldu a to jako „pán dědičný na Navarově a zboží nístějském“. Protože zde chybí zmínka o hradu (nahrazen zbožím), dá se usuzovat, že Nístějka v té době již nestála. Pouze v rovině spekulací zatím zůstává možnost, že požár stál za nenadálou smrtí Mikuláše z Jenštejna.