Nížkovská kostnice

Kostnice pochází z let 1708–1709, kdy byla vybudována na popud tehdejšího děkana A. Haberlandta.[4] Kosterní pozůstatky by měly pocházet z lazaretu, který během tereziánských válek vznikl v nedaleké Polné. Kosti saských, francouzských, bavorských a pruských vojáků byly převáženy do nížkovské kostnice a rovnány do hranic.[1] Podle pověsti kosti takto ozdobně srovnal slepý mladík.[5] Lebky i kosti jsou v dobrém stavu, nedochovala se žádná zmínka, že by se některá z hranic sesunula. Na začátku 21. století došlo k obnovení dobových nápisů na stěnách (např. „Co jste vy, byli jsme i my“ či „Co jsme my, budete i vy“).[1]

Od roku 2016 ostatky v kostnici zkoumá profesor Václav Smrčka z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a dospěl přitom mimo jiné k zajímavému zjištění ohledně stáří ostatků. Ze čtyřech vzorků kostí, které odebral pro určení stáří metodou analýzy izotopu 14C, vyšla datace ve dvou případech do 13. století a ve zbylých dvou případech do 14. století. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je to, že záhy po postavení kostnice v roce 1709 do ní byly přesunuty ze zatím neznámého místa ostatky lidí, žijících ve 13. a 14. století a teprve později, s odstupem několika desítek let, byly do kostnice přesunuty ostatky lidí, zemřelých během tereziánských válek.

Stavba stojí při západním průčelí kostela svatého Mikuláše. Jedná se o jednoduchou stavbu s jehlancovou střechou[6] a dvojitou zdí, která má půdorys 6 × 6 metrů. Uvnitř jediné místnosti stojí čtyři hranice o rozměrech 2 × 2 × 2,5 m z lebek a kostí přibližně 7 000 osob.[1] Podle profesora Antropologického ústavu České akademie věd Chrudoše Troníčka se zde nachází nejen kosti vojáků, ale také kosti žen a dětí. Vzhledem k nedostatečné kapacitě místního hřbitova zde bylo pohřbíváno i místní obyvatelstvo.[3] Na čelní a pravé straně kostnice jsou umístěny dva mohutné kříže s Ježíšem Kristem.[1]