Národní srovnávací zkoušky

Verbální oddíl sestává z 33 uzavřených úloh, odpověď testovaný vybírá z pěti možností, z nichž má označit právě jednu (jedinou správnou, jednu nejpřesnější či jednu nesprávnou). Některé z úloh mají dvě podotázky (například vybírání synonyma a zároveň antonyma). Úkoly se zaměřují na správné použití slov, a především na porozumění textu.

Oddíl analytický obsahuje rovněž 33 uzavřených úloh, ve kterých řešitel z pěti možností vybírá buď jedinou správnou odpověď, nejpřesnější odpověď, popřípadě jednu nesprávnou. Testovaný prokazuje, že umí číst v tabulkách a grafech, že vládne základními matematickými dovednostmi a že dokáže logicky uvažovat o výrocích a situacích.

Z tabulky vyplývá, že řešitelé v průměru vynechali 18,1 % otázek, tedy po zaokrouhlení 12 otázek. Nikomu se ve sledovaných šesti termínech testu nepodařilo dosáhnout maximálního skóre, a naopak vždy bylo dosaženo i minusových hodnot. Bohužel opět neznáme četnost výskytu jednotlivých skóre.

Úlohy jsou uzavřené, na výběr je z pěti a možností a vždy existuje pouze jedna správná odpověď. V případě testu z matematiky se jedná o početní příklady, slovní úlohy či výrokovou logiku, nenajdeme zde například konstrukční úlohy (pravděpodobně kvůli jejich složitějšímu vyhodnocování, potažmo nemožnosti vyhodnocovat je skenerem). Obecně řečeno platí, že test začíná snazšími úlohami (zaměřujícími se na základní matematické vzorce a výrazy či na nižší úrovně matematického myšlení) a na končí úlohami složitějšími, například z oblasti analytické geometrie.

Z výše uvedené tabulky vidíme, že účastníci testů v průměru vynechávají zhruba pětinu otázek (po zaokrouhlení tedy sedm otázek). Zároveň víme, že není nemožné dosáhnout v testu z matematiky maximálního skóre, neboť se tak v prvních dvou termínech stalo (není ovšem známo, zdali se jednalo o izolované případy nebo více osob). Ve všech čtyřech případech se řešitelů dostali svým konečným skóre do minusu (opět nevíme, jak velké části celku se toto týká). Průměrné bodové skóre dosažené napříč všemi 3 844 testovanými je 10,1 bodu.

Úlohy jsou uzavřené, na výběr je vždy ze čtyř odpovědí, z nichž je pouze jedna správná. Spektrum otázek zahrnuje jak otázky teoretické, tak reakční rovnice či výpočty. Řešitelé mají označit jedinou správnou, jednu nejpřesnější či jednu nesprávnou odpověď. Na rozdíl například od testu NSZ z matematiky se nejeví, že by na začátek testu byly zařazeny jednodušší otázky a na konec otázky složitější, tvůrci testu obtížnost u jednotlivých úloh střídají.

Z tabulky vidíme, že se žádnému z řešitelů nepodařilo dosáhnout maximálního možného počtu bodů, ačkoliv se někteří (bohužel neznáme jejich počet) přiblížili. Průměrně bylo v testu ponecháno bez odpovědi 14,3 % otázek čili čtyři otázky ze třiceti, zaokrouhlíme-li. Zároveň se opět blíže neznámému počtu řešitelů podařilo získat minusové skóre, přičemž nejnižší hodnota činila -4,7 bodu.

Prvním oddílem je téma Člověk a společnost, kam spadají obory psychologie, sociologie a filosofie. Oddíl se skládá z 20 otázek ve formě uzavřených úloh, z nichž řešitel vybírá jednu správnou odpověď ze čtyř navrhovaných. Najdeme zde několik typů uzavřených úloh. Zaprvé jsou to úlohy typu „s jednou správnou odpovědí“, které jsou kladeny jasně, stručně a výstižně. Dále jsou to úlohy „s jednou nejpřesnější odpovědí“. V tomto případě je často využíváno modelové situace, podle níž má řešitel odhadnout nejvýstižnější definici dané situace či jevu; v některých úlohách má případně vybrat nejvhodnější slovo, které bylo v dané modelové situaci záměrně vynecháno. V případě tohoto typu úlohy je také někdy využíváno definice daného pojmu a řešitel má z navrhovaných možností vybrat, o který pojem se jedná. Nově byly do oblasti filosofie zařazeny i otázky zaměřené na práci s textem a jeho interpretaci. Opět je zde na výběr ze čtyř možností, z nichž je jen jedna možnost správná. Takovéto otázky necílí na podrobnou znalost dějin filosofie, nýbrž skutečně pouze na porozumění textu.

Druhý oddíl průřezového testu představuje Stát a právo. Koncept dalších 20 otázek typově odpovídá prvnímu oddílu, kde se opět opakuje schéma otázek „s jednou správnou odpovědí“ a „s jednou nejpřesnější odpovědí“. Přibývá zde ještě úloha typu „s jednou nesprávnou odpovědí“.

Poslední, třetí, oddíl 20 otázek se vztahuje k oblasti Hospodářství a svět. Opět se zde pracuje s identickým schématem úloh, navíc je zde v některých zadáních využita práce s tabulkou, grafem či karikaturou.

Z výše uvedené tabulky vidíme, že jsou průměrné výsledky NSZ ze ZSV na velmi dobré úrovni. Z maximálního možného skóre, které činí 60 bodů, bylo z uvedených třech termínů nejvíce dosaženo 57,7 bodů, což je velice dobrý výsledek. Bohužel nevíme, kolik řešitelů takového skóre dosáhlo, nicméně v ostatních dvou termínech se maximální dosažené skóre pohybovalo ve velmi podobných hodnotách. V případě minimálního skóre bylo dosaženo -2,7, přičemž minimální možné skóre činí -20. Průměrná vynechanost ze všech tří uvedených termínů činí 17,23 %. Průměrné skóre 6 673 řešitelů (součet všech třech termínů) činí 24,73 %, což je skóre pohybující se na hranici průměrného výsledku a horšího průměrného výsledku.

Test zaměřený na prověření celkového přehledu v základních oblastech biologie je sestaven z uzavřených úloh. Nejčastěji se jedná o úlohy typu „s jednou správnou odpovědí“, dále „s jednou nejpřesnější odpovědí“ a „s jednou nesprávnou odpovědí“. V zadáních se také často využívá ilustrací, grafů, fotografií či tabulek, k nimž se daná otázka vztahuje.

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ze dvou vybraných termínů bylo z maximálního možného skóre nejvíce dosaženo v březnovém termínu roku 2019, kdy řešitel/é dosáhli skóre 36. V květnu téhož roku to pak bylo jen o 1,7 méně. Minimální hodnoty bylo dosaženo v březnu, jedná se o minusové skóre -4,7 (minimální možné skóre je -13,3). 683 řešitelů (oba termíny) průměrně vynechali zhruba šestinu otázek. Jejich průměrné dosažené skóre pak činí 12,2, což je podobný případ jako u ZSV, kde se jednalo rovněž o spíše trochu horší průměrný výsledek.

Test z anglického jazyka se skládá z 60 úloh a je rozdělen do tří oddílů. První oddíl představuje poslechová část, na níž je časový limit stanoven na 23 minut. Na každý další oddíl je 20 minut. Nedoporučuje se v jednotlivých oddílech přeskakovat, stanovené časy nejsou převoditelné. Úlohy každého oddílu jsou uzavřeného typu se čtyřmi možnostmi, z nichž je jen jedna správná. Za každou správnou odpověď řešitel získává bod, za špatnou odpověď část bodu ztrácí, ovšem s výjimkou posledních 8 úloh, které jsou otevřené. Získané skóre v testu se může pohybovat od -17,3 do 60.

První oddíl („listening“) se skládá ze dvou poslechů, ke každému se váže 6 úloh. Řešitel odpovídá na otázky vycházející z poslechu, na výběr má ze čtyř možností.

Ve druhém oddílu („reading“) řešitel pracuje se dvěma texty, na jejichž základě odpovídá na otázky. Ke každému textu se vztahuje 8 otázek, přičemž je zde opět na výběr ze čtyř možností.

Třetí oddíl („use of English“) je ve své první části zaměřený na slovní zásobu – ve dvou krátkých textech řešitel doplňuje nejvhodnější slovo, resp. vybírá jednu ze čtyř možností. V každém textu se tímto stylem vyplňuje 7 slov. Druhá část oddílu se zaměřuje rovněž na slovní zásobu, a navíc ještě na gramatiku (použití předložek, časů apod.). Opět je zde na výběr ze čtyř možností, a to celkem v 10 úlohách. Třetí a poslední část tohoto oddílu představuje tvorba slov, kde má řešitel např. nominalizovat sloveso apod. K této části se váže 8 úloh a jedná se o úlohy otevřené, není zde tedy na výběr z možností.

Z uvedené tabulky nám vychází, že dosáhnout maximálního možného skóre rozhodně není nemožné. Ve všech třech uvedených termínech bylo právě maximálních možných 60 pokaždé dosaženo. Někteří se ale přiblížili i minimálnímu možnému skóre, které činí -17,3 – minimální dosažená hodnota skóre je -12,0. Průměrně všech 5 088 řešitelů (součet všech tří termínů) dosáhlo skóre 29,16, což je již dostačující pro průměrný výsledek. Průměrná vynechanost v uvedených testech činí 12,06 % (průměr z průměru), tzn. že řešitelé v průměru vynechali zhruba osminu otázek.

Struktura testu z německého jazyka a pravidla vyplňování testu v podstatě odpovídá testu z anglického jazyka. Rovněž se skládá z 60 úloh, časový limit je 60 minut. Je rozdělen do několika částí, přičemž se opět nedoporučuje přeskakovat z jednoho oddílu do druhého. Oproti anglickému jazyku jsou všechny otázky uzavřené, typu „s jednou správnou odpovědí“, na výběr má řešitel klasicky ze čtyř možností. Za každou správnou odpověď získává bod, naopak za špatnou odpověď je část bodu stržena. Stejně tak bodování je od angličtiny trochu odlišné, a sice nejnižším možným skóre. Rozsah získaných bodů tedy může pohybovat mezi -20,0 až 60.

Schéma úloh opět kopíruje strukturu testu z německého jazyka. První část testu, nazvaná „hören“, představuje opět poslech, k němuž se vztahuje 12 úloh.

Další částí je konverzace („konversation“), kde má řešitel celkem ve 12 úlohách vybrat vhodnou reakci na větu v zadání.

Třetí část, „text lesen und verstehen“, je zaměřena na schopnost porozumění textu a na práci s textem. Řešitel pracuje se dvěma krátkými texty a vybírá odpověď celkem ve 12 úlohách.

V další části, „komplexe übungen“, se pracuje se slovní zásobou a schopností vybrat vhodné, ve větě záměrně vynechané, slovo. Ve 12 úlohách se vybírá jedna správná možnost ze čtyř nabízených alternativ.

Následuje část „grammatik und wortschatz“, která je zaměřená na gramatiku a opět na slovní zásobu. Ve 12 úlohách prověřuje jak znalost slovíček, tak jazykové dovednosti v oblastech gramatiky jako časování, předložky, časy apod.

V uvedené tabulce vidíme, že maximálního dosaženého skóre bylo opět, jako v případě anglického jazyka, dosaženo. Druhý termín se v nejlepším výsledku liší pouze o 1,3, což je rozhodně velice dobrý výsledek. Nejméně je možno dosáhnout skóre -20,0, do minusových hodnot se ale nepodařilo dostat nikomu. Minimální hodnotou je skóre 6,7. Vidíme, že řešitelů testu z německého jazyka není mnoho, z uvedených dvou termínů je to celkem pouze 147 osob. Průměrně dosáhli skóre 35,75, což je o 6,59 více než v případě angličtiny a takovýto výsledek můžeme tudíž považovat za velmi dobrý. I průměrná vynechanost je na tom v případě německého jazyka lépe – v průměru řešitelé vynechali 9 % úloh, což je zhruba o 3 % méně než u anglického jazyka.

U testu ze španělského jazyka opět platí to samé jako u předchozích dvou testů. Obsahuje 60 otázek, na jejich vypracování je 60 minut. Opět platí pravidlo nepřeskakování do jiných oddílů. Jedná se o uzavřené úlohy se čtyřmi možnostmi, kde je jen jedna správná odpověď. Za správně zodpovězenou úlohu se počítá jeden bod, za špatnou odpověď je část bodu stržena. Výjimkou je posledních 5 úloh, které jsou otevřené a není zde na výběr z možností. Rozsah možného skóre činí od -18,3 do 60.

Typově úlohy ze španělského jazyka opět odpovídají koncepci testu z angličtiny a němčiny. Klasicky se začíná poslechovou částí („comprensión auditiva“), k níž se vztahují dva poslechy. Na základě první nahrávky se vybírá odpověď ze 7 úloh, v případě druhého poslechu pak z 5 úloh.

Další část představuje opět práce s textem, respektive jeho porozumění („comprensión de lectura“). Po přečtení daného textu řešitel odpovídá na 6 otázek.

V následující části je velký prostor je vymezen pro gramatiku a slovní zásobu („gramática y vocabulario“), celkem se jedná o 25 úloh. V této části se prověřují klasické gramatické jevy či schopnost porozumění určitým výrazům.

Ve čtvrté části najdeme 12 úloh, které se opět vztahují ke slovní zásobě a rovněž schopnosti porozumění podstatě sdělení určité promluvy. Řešitel má vybrat z nabízených možností vhodné slovo, které bylo ve větách záměrně vynecháno.

Poslední část („formación de palabras“) je tvořena 5 otevřenými úlohami, které se zaměřují tvorbu slov, opět např. formou nominalizace.

O NSZ ze španělského jazyka je celkem přirozeně vůbec nejmenší zájem. Vidíme, že z uvedených dvou termínů se testů zúčastnilo pouze 91 osob. Je tomu tak z důvodu, že většina škol pochopitelně vyžaduje primárně angličtinu, případně němčinu. Některé školy také umožňují vlastní volbu jazyka, ze kterého chtějí uchazeči NSZ podstoupit (tak je tomu nicméně pouze v případě PA ČR v Praze, Fakulta bezpečnostního managementu a Fakulta bezpečnostně právní). Nicméně, vidíme, že maximální hodnoty dosaženého skóre jsou opět dosti vysoké a blíží se maximální možné hodnotě 60. Nejvyšší skóre tedy činí 57,3. Naopak minimální dosaženou hodnotou bylo -1,0, přičemž nejnižší možné skóre je -18,3. Průměrně pak všech 91 řešitelů dosáhlo skóre 25,8, což je opět považováno za průměrný výsledek. Průměrná vynechanost se blíží hodnotě jako u anglického jazyka, kde řešitelé vynechali v průměru zhruba osminu otázek.