Muriel Blaive

Muriel Blaive (* 1969) je francouzská historička, věnující se profesně dějinám (post-)komunismu v tehdejší střední Evropě, zvláště pak v tehdejším Československu.[1]

Muriel Blaive, Ph.D.
Narození1969 (52–53 let)
Povoláníhistorička
NárodnostFrancouzská
StátFrancie Francie
Významná dílaHranice probíhají vodním tokem: odrazy historie ve vnímání obyvatel Gmündu a Českých Velenic (2009); Benešovy dekrety: budoucnost Evropy a vyrovnání se s minulostí (2003); Promarněná příležitost: Československo a rok 1956 (2001)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Vystudovala Institut politických studií v Paříži, kde pod vedením Jacquese Rupnika zpracovala práci zaměřenou na etiku a politickou činnost Václava Havla. Doktorát získala na pařížské École des hautes études en sciences sociales pod vedením historika Krzysztofa Pomiana.[1] Disertační práci na téma Československo a rok 1956 (L'année 1956 en Tchécoslovaquie) obhájila v listopadu 1999.[2]

V letech 2001–2005 působila na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Zároveň byla v letech 2001–2003 postdoktorskou výzkumnicí ve Francouzském ústavu pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) v Praze. V letech 2006–2013 působila na Ludwig Boltzmann Institutu pro evropské dějiny a veřejné sféry ve Vídni.[2]

V roce 2010 se v České republice ucházela o pozici ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ředitelem se tehdy stal Daniel Herman.[3] V letech 2013–2014 byla místopředsedkyní Vědecké rady ÚSTR. V letech 2014–2018 působila jako poradkyně ředitele ÚSTR pro výzkumné a metodologické otázky. V roce 2022 se znovu ucházela o post ředitele ÚSTR, její přihláška však byla vyřazena kvůli nekompletnosti.[4]

Mediální kontroverze (2017)

V srpnu roku 2017 poskytla Muriel Blaive rozhovor redaktorce Veronice Pehe, zveřejněný v časopise a2larm.cz.[5] Rozhovor vzbudil výraznou mediální odezvu, obzvláště pak tvrzení Blaive ve vztahu k archivům bývalé státní bezpečnosti, že „namísto aby přinášely důkazy o zlém totalitním režimu, ukazují, že mezi vládci a ovládanými probíhal neustálý proces vyjednávání“. Přehled následných mediálních reakcí je dostupný na serveru Novinky.cz. ÚSTR se své pracovnice zastal v prohlášení publikovaném na jeho stránkách.[6]

Dílo

  • Muriel Blaive (ed.), Perceptions of society in communist Europe: Regime archives and popular opinion, London, Bloomsbury Academic, 2019.
  • Muriel Blaive, Christian Gerbel, Thomas Lindenberger (eds.), Clashes in European Memory: The Case of Communist Repression and the Holocaust, Studien Verlag, 2011.
  • Muriel Blaive, Berthold Molden, Hranice probíhají vodním tokem. Odrazy historie ve vnímání obyvatel Gmündu a Českých Velenic, Brno, Barrister & Principal, 2009.
  • Muriel Blaive, Berthold Molden, Grenzfälle. Österreichische und tschechische Erfahrungen am Eisernen Vorhang, Weitra, Bibliothek der Provinz, 2009.
  • Muriel Blaive, Une déstalinisation manquée. Tchécoslovaquie 1956, Brusel, Complexe, 2005.
  • Muriel Blaive, Promarněná příležitost. Československo a rok 1956, Praha, Prostor, 2001.

Odkazy

Reference

  1. Poradkyně ředitele pro výzkum a metodologii Muriel Blaive, PhD. (*1969) – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2017-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-02. (česky)
  2. BLAIVE, Muriel. Dr. Muriel Blaive. www.physicalviolence.eu [online]. [cit. 2017-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-02.
  3. ŠIMŮNKOVÁ, Tereza. Francouzská historička Muriel Blaive: Nediktovat, co je pravda. Novinky.cz. 2014-01-29. Dostupné online [cit. 2017-09-02]. (česky)
  4. Do výběrového řízení na funkci ředitele/ředitelky ÚSTR se přihlásilo šest osob. Internetové stránky Ústavu pro studium totalitních režimů, 17. 2. 2022. [cit. 17. 2. 2022]
  5. PEHE, Veronika. ÚSTR: Od totalitarismu ke komplexitě minulého režimu. A2larm. 2017-08-15. Dostupné online [cit. 2017-09-02]. (česky)
  6. Vedení ÚSTR se ohrazuje vůči kampani vedené proti historičce Blaive – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2017-09-12]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.