Municipium

Municipium (plurál municipia) bylo v dobách římské republiky označení latinských a později italických měst závislých na Římu. Jejich obyvatelé se zavazovali snášet břemena (munera capere) ve prospěch Říma,[1] jako byla třeba vojenská služba, za což obdrželi římské občanství. Navzdory tomu si municipia zásadně podržela vnitřní samosprávu. Rozlišovala se municipia s plnoprávným občanstvím (civitas cum suffragio) a s neplnoprávným občanstvím (civitas sine suffragio). Na základě zákonů Lex Iulia a Lex Plautia Papiria vydaných v letech 90 a 89 př. n. l. během spojenecké války získala italská města status municipií s plnoprávným občanstvím. Od dob Julia Caesara byla na municipia povyšována také města v provinciích na západě římské říše.