Multiple master písmo

Interpolace písma písmolíjny URW++.

V souboru multiple master písma byly zakódované páry hlavních řezů, představující hraniční formy písma, například velmi tenké a velmi tučné (light a extrabold). Mimo hlavní řezy bylo možné definovat i řezy zjemňující přechod (intermediate designs).[4] Takovýchto řezů mohlo být v souboru definováno až šestnáct. Pomocí software si následně uživatel mohl zvolit vlastní variantu řezu, která byla dotvořena interpolací.[1][5] Na podobném principu byl založený i dřívější METAFONT.

Každý pár zakódovaných řezů definuje jednu osu. Nejčastěji se vyskytuje jedna osa pro tloušťku nebo duktus a druhá osa pro prostrkání. Dále lze často narazit na osy pro optickou velikost nebo styl stínování. Osu lze vytvořit pro cokoliv, pokud jsou poskytnuty hlavní řezy – třeba zakulacenost koutů.

Například, u písma Viva Carol Twomblyové byla osa pro tloušťku a šířku. Pomocí šířky se mohlo nastavit písmo od kondenzovaného do roztáhnutého. Pomocí tloušťky se nastavoval duktus. Bylo tedy možné vytvořit obrysová písma až silně obtáhnutá písma, vypadající jako výseky.[6] Zajímavější ukázkou této technologie je písmo MoveMe MM od Luc(as)e de Groota, u jehož znaků lze nastavit „erotičnost“.[7]

Počítačový software je schopen písma upravovat uměle. V případě zvětšování velikosti písma to ovšem pouze písmo zvětší, a tak ztrácí na kvalitě. V dobách kovových liter každá velikost vypadala trochu jinak, u menších velikostí nebyl takový rozdíl v tloušťce tahů. Výhodou multiple master písem je právě to, že úprava parametrů písma je opticky více škálovaná. Řeší i problémy u sazby sloupců, kdy lze písmo zúžit tak, aby se do sloupce vešlo, a přitom se nelišilo od zbytku sazby. Dokážou i emulovat jiné, nedostupné písmo, pokud jsou k dispozici jeho parametry. To umožňuje kvalitní zobrazení dokumentů s písmem chybějících u uživatele.[8] Toho se do dnes využívá v programu Adobe Acrobat.[7]

Jistou nevýhodou multiple master písma byla jeho vázanost na konkrétní software a často docházelo k problémům během tisku.

České lokalizované MM písma nejsou, ovšem písmo DynaGrotesk (Dynamo Grotesk, dříve Dynamo) Františka Štorma bylo původně proponováno jako MM písmo. [9]