Multifunkční operační středisko Malovanka

Multifunkční operační středisko Malovanka, přezdívané mozek pražské dopravy,[1] je budované pražské integrované centrum řízení dopravy a vybavenosti městských pozemních komunikací a tunelů, situované v Praze 6-Břevnově v budově nad objektem podzemních garáží nad severním vyústěním Strahovského tunelu severně od Bělohorské ulice mezi hotelem Pyramida a ulicí Na Malovance.[2] Řídicí středisko TSK sem má být po dokončení stavby přemístěno z dosavadní budovy Centrálního dispečinku městské dopravy v ulici Na bojišti na Novém Městě.[2] Podle některých informací či původních plánů se do nové budovy v Břevnově měly stěhovat i dispečinky Dopravního podniku hl. m. Prahy a městské datové centrum,[3] měli zde působit operátoři policie, záchranky, hasičů a mělo zde být sídlo krizového štábu hlavního města Prahy.[4] Stavba byla po odkladech a průtazích zahájena v roce 2015, po přerušení a obnovení výstavby je dokončení plánováno na rok 2023.

Historie

O výstavbě nové budovy dispečinku rozhodlo městské zastupitelstvo změnou územního plánu města v dubnu 2012, původně měl na místě nad podzemním parkovištěm být park, resp. zatravněná plocha.[5] Proti stavbě se proto původně stavěli také místní obyvatelé.[6] Náměstek primátora Tomáš Hudeček obavy mírnil tvrzením, že budova TSK bude dlouhá maximálně čtyřicet metrů, bude mít jen jedno patro s nástavbou a kolem ní bude veřejně přístupný park.[5]

Původně měla být stavba otevřena společně s tunelovým komplexem Blanka, který byl otevřen v září 2015.[3][4] Projekt byl rozdělen na dvě etapy, v první etapě měla být postavena budova a druhou etapou mělo být její technologické vybavení.[4]

První dvě soutěže na stavbu a technologie, celkem za 1,1 miliardy korun bez DPH, vypsalo vedení města v roce 2012. Politické vedení města v čele s TOP 09 však zjistilo, že na stavbu nemá v rozpočtu peníze, a proto soutěže nebyly nikdy ukončeny.[6] V lednu 2015 rada města rozhodování o dalším osudu stavby odložila, radní Petr Dolínek chtěl napřed přehodnotit nezbytnost této stavby.[6]

V květnu 2015 rada města po letech odkladů vybrala jako vítěze tendru na stavbu Sdružení pro Malovanku v čele s firmou IMOS Brno, cena zakázky na stavební část měla být 478 milionů korun, náklady včetně technologické části by tak podle odhadů přesahovaly miliardu korun.[6]

Stavba byla zahájena v září 2015,[4] tedy v době, kdy podle původních záměrů měla již být dokončena (některé zdroje uvádějí, že byla stavba zahájena již v roce 2014[3]).

V květnu 2016 byl projekt radou města pozastaven z důvodu změny požadavků města.[3][4] Jednou ze změn bylo, že se rada města rozhodla ponechat krizové centrum v Nové radnici na Mariánském náměstí.[4] Změny projektu si vyžádal rovněž například požadavek, že policie musí mít speciální místnost pro zbraně nebo že operační pracovníci policie nemohou sdílet sál s operačními pracovníky správy komunikací.[7] Jedním z důvodů zrušení zakázky bylo, že zákon neumožňuje zásadně zvýšit práce původnímu vítězi.[7] Do zakonzervování stavby a udržovacích prací bylo investováno 20 milionů Kč.[3] Technologická zakázka, kterou v roce 2012 získalo sdružení firem kolem ČKD MTS, byla kvůli zastaralosti technologií rovněž zrušena, zakázka za 370 milionů tak měla být vypsána znovu.[4] Za jednoho z favoritů nově vypsané zakázky byla považována společnost VDT Technology, spolupracující s americkou společností BriefCam, která poskytuje technologie videosynopse, u společnosti VDT s nejasným vlastníkem se spekulovalo o napojení na Rudolfa Blažka z okruhu blízkých spolupracovníků bývalého primátora Pavla Béma.[4]

Na přelomu září a října 2019 rada města vyzvala firmy k účasti v soutěži na stavební dokončení budovy o předpokládané ceně zakázky 601 milionů Kč.[7] Do konce roku 2019 měla být dokončena soutěž na výběr projektanta, který měl projekt upravit podle změn zadání, v roce 2020 byl být vybrán dodavatel stavební části, přičemž samotná stavba měla trvat rok a půl, a nakonec měl být vybrán dodavatel technologií.[7] V prosinci 2020 městské zastupitelstvo schválilo vypsání zakázky na dokončení rozestavěné budovy. Předpokládaná hodnota zakázky byla 677 milionů Kč.[3] Koncem prosince 2021 bylo jako vítěz soutěže na stavební část oznámeno sdružení VCES–Metrostav DIZ Praha, nabídnutá cena 630 milionů Kč byla nižší než odhadnutá cena 673 milionů Kč.[1]

V říjnu 2019 zastupitel Ondřej Martan (ODS) shrnul předchozí vývoj tak, že předešlá vedení radnice začala rušit legálně vysoutěžené zakázky kvůli podezřením na cizí zájmy, z nichž se nic nepotvrdilo, nově byly pak zakázky vysoutěženy za cenu až o třetinu vyšší – toto zdražení vyčetl „novým sdružením a aktivistům“ a jejich vlivu na vedení města.[7]

Výstavbu zcela hradí hlavní město Praha, na technologickou část doufá v možnou dotaci z evropských fondů.[7]

V červnu 2019 byl jako termín otevření centra uváděn rok 2022.[4] Začátkem října 2019 uváděl radní Adam Scheinherr předpoklad dokončení v roce 2023.[7]

Popis budovy

Budovu tvoří železobetonový monolitický sloupový skelet. Dispozičně a konstrukčně je rozdělený na dvě části: v části A jsou umístěny sály ústředen Technické správy komunikací, středisko odboru krizového řízení Magistrátu hl. m. Prahy a administrativní a sociální prostory. V části B je podzemní parkoviště a technologie dieselagregátu. Plášť objektu tvoří hliníkový prosklený systém se zateplenou železobetonovou konstrukcí.[2]

Funkce

Podle sdělení primátorova náměstka Adama Scheinherra z října 2019 by v budově měli působit „dispečeři dopravy, technická správa komunikací, městská a státní dopravní policie, záchranka, hasičský sbor a ve výjimečných případech i krizový štáb“, má zde být i záložní datové centrum magistrátu. V budově by mělo pracovat 100 lidí ve 3 podlažích.[7]

Nové řídicí centrum má propojit řízení 660 světelně řízených křižovatek a 5 tunelů, které dosud jsou řízeny samostatně. Provoz má být řízen na základě detekce dopravy senzory a kamerami v celém městě. Jako vzor takto centralizovaného řízení uvedl náměstek primátora Adam Scheinherr město Los Angeles. Od tohoto řešení si náměstek slibuje zvýšení plynulosti dopravy v časech dopravních zácp až o 15 %.[7]

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.