Mrtník (okres Plzeň-sever)

Název obce pochází od názvu lesa Mrt (ze staročeštiny, odumřelá část) a přípony -ník (dříve -níky). Ve staročeských slovnících se uvádí překlad jako lesní stelivo, suché chrastí nebo uschlé křoví, které charakterizovali zdejší lesní provoz.[3]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1420[3] v souvislosti se zastavováním majetku plaského kláštera na počátku husitské revoluce. V historických dokumentech se uvádí jako vznik obce letopočet 1418, který se objevuje v plaské klášterní kronice ze 16. století. Obec se spojuje se šlechtickým rodem Milhosticů, který vlastnil rozsáhlý majetek na Doupovsku a Manětínsku. Existují i spekulace, že Mrtník existoval již ve 14. století, kdy se stal součástí majetku plaských cisterciáků. Jisté je, že tato vesnice náležela vladykám z Lozy, kteří byli stejného rodu s pány z Brda, Stvolen a Rabštejna.

Opat Gotfrýd roku 1418 zapsal obce Mrtník a Koryta Jiřínkovi z Čivic na Krašovicích a jeho synu Janovi. V roce 1420 po rozepři s opatem byl Mrtník, Lité, Lomnička a Vrážné připsán Bavůrkovi ze Švamberka, jemuž král Zikmund roku 1421 připsal za vojenské služby 100 kop grošů.

Bavůrek roku 1424 přenechal Mrtník Zbranírovi z Bukova, ten jej předal Jindřichovi a Packovi, bratrům, kteří roku 1452 koupili Lomany a vlastnili Dobronice u Touškova a nějaké vsi v Kozolupech. Po 14 letech, v roce 1466, byl Mrtník prodán Burjanovi mladšímu z Gutštejna u Nečtin. Jeho synové Volf a Jetřich získali roku 1502 majestáty na plaské vesnice a je připojili k hradu Bělá.

Roku 1622 se ujal panství Vilím z Vřesovic, ale jeho syn Jan Vikart byl nucen panství z finančních důvodů prodat panství bělskému. Aleš Ferdinand Vratislav z Mitrovic vesnici odkoupil v roce 1656 a roku 1663 ji prodal Karlu Maxmiliánovi Lažanskému z Manětína.

Po druhé světové válce se obec pouze pozvolna rozvíjela a modernizovala. Výrazný zlom nastal v roce 1964 díky příhodné skladbě aktivního a pracovitého kolektivu funkcionářů místního národního výboru. Spolu se všemi občany obce se podařilo upravit a zvelebit ji tak, že jí byl natrvalo propůjčen čestný titul Vzorná obec okresu Plzeň-sever.

Od roku 1903 je u Mrtníka v provozu kaolinový lom.

Obecnímu znaku náleží modrý štít, který symbolizuje říčky Bělou a Střelu, které jsou zároveň částí znaku pánů z Rabštejna a Lozy připomínající majitele z 13. a 14. století, zelená pahorkatina symbolizující zemědělskou činnost obce (lesy, louky, kopce), stříbrné kopce představující těžbu kaolinu a v minulosti i stříbra, a v neposlední řadě zlatý svazek mrtě symbolizující název obce a sounáležitost.

Obecní kulturní dům pořádá každý rok mnoho společenských akcí, včetně bálů, zpívaných, dětských maškarních bálů a sportovních akcí a vánočních turnajů ve stolním tenise. Na jižním okraji se nachází přírodní koupaliště s pitnou vodou z místních podzemních vrtů. Svou tradici zde má i malá kopaná, na kterou se každoročně první víkend v červenci sjedou oddíly z blízkého okolí. Turnaj se odehrává na místním fotbalovém hřišti nazývaném Brabcovna.

• Václav Kočka, Státní Oblastní  Archiv Plasy, Dějiny Politického Okresu Kralovického
• Václav Kočka: Dějiny Kralovicka
• Václav Zetek: Dějiny politického okresu Kralovického
• Kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, 1985

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mrtník na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Mrtníky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Mrtník v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)