Mrkvojedy

První písemná zmínka o této osadě, která se původně jmenovala Mrchojedy, pochází z roku 1316, kdy si jistý Dětech ze Žiželic stěžoval u zemského soudu na škody, způsobené jistým Alvikem z Mrchojed. V roce 1380 byla ves součástí panství Přibíka z Rakova. Zajímavé je, že v r. 1497 patřila část Mrchojed také k panství Hrubý Rohozec a teprve v roce 1559 byla celá ves prodejem sloučena do Kosteleckého panství. Teprve až po třicetileté válce nese ves už současný název Mrkvojedy. Obyvatelům se zřejmě nelíbil hanlivý název a tak si ho vylepšili. Podle soupisu obcí z r. 1654 žili v Mrkvojedech tři sedláci, dva chalupníci a jeden domkář. O sto let později, podle tereziánského katastru z roku 1756 zde bydleli také dva krejčí, tesař a pět podruhů. Ves se dále rozvíjela. V r. 1834 zde stálo 12 domů a v nich žilo 67 obyvatel. Z této doby se dochovalo zápisky učitelského pomocníka Matěje Balcara, zpracované pod názvem „Utrpení učitelského pomocníka“. V roce 1869 zde bydlelo dokonce 72 obyvatel, živili se především zemědělstvím a zpracováním ovoce. S rozvojem průmyslu se mladí začali stěhovat do měst za prací a počet obyvatel klesal. V roce 1950 zde ještě žilo 33 lidí.[5]

• Venkovská usedlost čp. 8
• Venkovský dům čp. 11

• 
  Dům čp. 11, Mrkvojedy
• 
  Mrkvojedy kaple
• 
  Mrkvojedy výklenková kaple
• 
  Mrkvojedy č. 1
• 
  Mrkvojedy čp. 5
• 
  Mrkvojedy čp. 15

• JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha: Radioservis, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86212-61-6. Kapitola Mrkvojedy, s. 162-165.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mrkvojedy na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Mrkvojedy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Markvartice u Sobotky na webu ČÚZK