Mozkové vlny gama

Představa, že různé oblasti v mozku jsou stimulovány současně, se přišlo výzkumem v roce 1988 [2], kdy dva neurony se pohybují synchronně (i když nejsou přímo spojeny), zatímco jen jeden externí objekt stimuluje jejich receptivní pole. Následné experimenty mnohokrát poukázaly na tento jev v širokém rozsahu vizual cortexu (týl hlavy). Zejména, Francis Crick a Christof Koch v roce 1990 [3] uvedli, že existuje významný vztah mezi problémem vazeb a problémem vizuálního uvědomění a výsledkem může být, že synchronní oscilace s frekvencí 40 Hz se podílejí na vizuálním vědomí, stejně tak i na vizuálních vazbách. Později se stejný tým autorů vyjádřil skepticky k myšlence, že oscilace s frekvencí 40 Hz je postačující podmínkou pro vizuální vnímání.[4]

Odborný článek Andrease K. Engela et al. v časopise Consciousness and Cognition (1999) uvádí a definuje hypotézu, že časové synchronizace neuronů jsou jako základ pro vědomí.[5]

Hypotézou je, že synchronizace neuronových výbojů může sloužit pro integraci distribuovaných neuronů do mobilních sestav a že tento proces může být základem pro výběr perceptuálně a behaviorálně relevantních informací.

Mechanismus spočívá v tom, že gama vlny se vztahují k nervovému vědomí, prostřednictvím mechanismu vědomé pozornosti:

Navrhované řešení spočívá ve vlně, která pochází z oblasti thalamu, a prožene se mozkem zepředu dozadu, 40krát za sekundu, vykazuje různé neuronální okruhy při synchronizaci s podnětem, a tím se přináší podnět do popředí pozornosti. Pokud je thalamus poškozen, a to i jen trochu, tato vlna se zastaví, uvědomění se netvoří a pacient sklouzne do hlubokého komatu. [6]

Tvrzení tedy je, že když se všechny tyto nervové shluky pohybují společně během těchto intervalů synchronizovaných podnětů, pomáhají tak vyvolávat vzpomínky a asociace z vizuálního podnětu. To přináší distribuované matice kognitivních procesů společně a vytvoří koherentní, kognitivní ucelený akt, jako je vnímání. To vedlo k teorii, že gama vlny jsou spojeny s řešením problému vazeb. [7]

Gama vlny jsou pozorovány jako nervové synchronizace z vizuálních podnětů jak při vědomí, tak i při podprahovém stimulu. [8] Tento výzkum také vrhá světlo na to, jak nervová synchronie může vysvětlovat stochastické rezonance v nervovém systému. [9] Vlny jsou také zapojeny při REM spánku, což zahrnuje vizualizace, a také v průběhu při anestézii.[10]