Mozartův efekt

Mozartův efekt je nejčastěji uvažován jako soubor výsledků výzkumu, který poukazuje na jev, kdy poslech Mozartovy hudby může vést ke krátkodobému zlepšení určitých schopností při řešení duševních úloh známé jako "prostoročasové myšlení"[1]

Jiné označení

Popularizované verze vědecky silně zpochybněné[2] teorie, která tvrdí, že poslech Mozartovy hudby zvyšuje inteligenci, nebo také že pouštění klasické hudby dětem v raném věku má blahodárné účinky na duševní rozvoj osobnosti.
Obchodní značka kolekce nahrávek a dalšího materiálu, určené pro víceúčelové využití.

Odkazy

Reference

William Pryse-Phillips. Companion to Clinical Neurology. [s.l.]: Oxford University Press, 2003. ISBN 0-19-515938-1., str. 611 definuje termín jako "Mírné a přechodné zlepšení zkušeností prostorového[sic] myšlení zjištěné na normálních subjektech jako výsledek vystavení působení Mozartovy hudby, konkrétně jeho sonáty pro dva klavíry (K448)."
WATERHOUSE, Lynn. Multiple Intelligences, the Mozart Effect, and Emotional Intelligence: A Critical Review. S. 207–225. Educational Psychologist [online]. 2006 [cit. 2015-03-16]. Roč. 41, čís. 4, s. 207–225. Dostupné online. DOI 10.1207/s15326985ep4104_1.

Externí odkazy

Článek na Opera Plus

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[pryse-phillips-1] William Pryse-Phillips. Companion to Clinical Neurology. [s.l.]: Oxford University Press, 2003. ISBN 0-19-515938-1., str. 611 definuje termín jako "Mírné a přechodné zlepšení zkušeností prostorového[sic] myšlení zjištěné na normálních subjektech jako výsledek vystavení působení Mozartovy hudby, konkrétně jeho sonáty pro dva klavíry (K448)."

[waterhouse-2] WATERHOUSE, Lynn. Multiple Intelligences, the Mozart Effect, and Emotional Intelligence: A Critical Review. S. 207–225. Educational Psychologist [online]. 2006 [cit. 2015-03-16]. Roč. 41, čís. 4, s. 207–225. Dostupné online. DOI 10.1207/s15326985ep4104_1.