Řetězová pila

Princip řezání pomocí obíhajícího řetězu osazeného pilovými zuby použil poprvé roku 1830 ve Würzburgu chirurg Bernard Heine k řezání kostí při osteotomii. První "strojní pily" (listové) se v lese začaly používat již před r. 1900. Ve dvacátých letech dvacátého století byly vyvinuty dvojmužné pily. První dvoumužnou řetězovou pilu představil v roce 1925 Ernst Ring (Rinco) v Berlíně. První sériově vyráběné benzínové pily uvedl Emil Lerp zakladatel firmy Dolmar v Hamburku v roce 1927. Tyto pily byly těžké z důvodu potřeby převodu k pohonu řetězu z klikové hřídele motoru, používaly tzv. sekací řetěz a většina plovákový karburátor který nemohl spolehlivě pracovat v nakloněné poloze. Proto byly poté vyráběny tyto pily s kuželovým převodem a lištou sklopnou o 90°. Později v Československu a v bývalé NDR byla snaha tento problém řešit pomocí otočného karburátoru. Definitivní krok k výrobě polohově nezávislé pily bylo použití leteckého membránového karburátoru po r. 1950. Jednomužnou pilu představila r. 1950 firma Stihl. V Evropě první pilu s přímým pohonem řetězu vyvinula r. 1957 firma SOLO (SOLO Rex). V roce 1926 vyrobila firma Stihl první řetězovou pilu s elektrickým pohonem.

Historická dvoumužná řetězová pila

V padesátých letech se v tehdejším Sovětském svazu rozšířily dvojmužné řetězové pily poháněné stejnosměrným proudem, který dodávala mobilní elektrocentrála. Dvojmužné pily se v Československu užívaly do poloviny šedesátých let. V té době se nepříliš úspěšně zaváděla výroba jednomužných pil (JMP 54 a JMP 40), vyvinula řada prototypů (Bobr, Orava...), a v polovině osmdesátých let minulého století se v ČZ Strakonice uskutečnil poslední pokus o jednomužnou pilu vlastní konstrukce (ČZ Favorit), ten však z rozhodnutí nadřízených orgánů ani do výroby nebyl zařazen ač výsledky prototypových zkoušek byly více než uspokojivé.

Údržba motorové pily spočívá zejména (kromě servisních činností charakteristických pro spalovací motory) v pravidelném čištění a ostření řetězu, doplňování oleje v systému přimazávání řetězu a čištění stroje. Zejména systému mazání řetězu je třeba věnovat značnou péči, neboť špatně mazaný řetěz se přehřívá, vůlí vzniklou v čepech se prodlužuje a ztrácí schopnost udržet ostří zubů.

Bezpečnostní brzda motorové pily

Práce s motorovou pilou

Podle právního řádu ČR smí s motorovou pilou profesionálně pracovat (z důvodů vibrací vznikajících při práci se strojem) pouze osoba starší 18 let, jež splňuje požadavky stanovené výrobcem nebo zaměstnavatelem. U pracovníků profesionálně vykonávajících práci s motorovou pilou je žádoucí kontrola u lékaře minimálně jednou ročně.

Řetězová pila patří (spolu s kotoučovou pilou - cilkulárkou) k nejnebezpečnějším strojům, s nimiž přijde neprofesionál do styku. Roztočený řetěz ve spojení s relativně silným pohonem může způsobit rozsáhlá devastující zranění, až po amputaci končetiny. Stroj je nebezpečný i odletujícími částmi děleného materiálu. Pro práci je proto třeba bezpodmínečně používat ochranu očí, nejlépe ve formě obličejového štítu, a pevné oblečení bez volných částí a tkanic. Potřebné jsou pevné boty a rukavice, nejlépe s antivibrační vložkou. Doporučené je při práci s řetězovou pilou používat neprořezné kalhoty, boty nejlépe se zpevněnou špičkou a u benzínových pil i chrániče sluchu. Z důvodu možnosti zpětného vrhu pily je vhodná pravidelná (alespoň jednou ročně) kontrola funkčnosti řetězové brzdy pily v odborném servisu.