Moritz Gröbe

Byl zaměstnán stavební firmou Vojtěcha Lanny staršího v době jejího působení v Českých Budějovicích. Firma se zabývala především stavbou mostů, nábřeží, jezů a zdymadel a také stavbou železničních tratí. Firma poté přesídlila do Prahy, kde se Moritz Gröbe stal se nejprve jejím prokuristou, poté od roku 1869 společníkem Tomáše Lanny, mladšího bratra Vojtěcha Lanny staršího a následně i společníkem firmy A. Lanna a J. Schebek. Největší účast měl Gröbe v těchto firmách při stavbě železničních tratí. Protože firma byla známá svou odbornou způsobilostí a solidností, dostávala velké množství zakázek, díky čemuž získal i Gröbe velký majetek a mohl tedy uskutečnit velkolepý záměr výstavby vily v Grébovce.[1] V roce 1881 Moritz Gröbe po mrtvici ochrnul a zůstal upoután na pojízdné křeslo.[5]

Byl pohřben na německém evangelickém hřbitově ve Strašnicích.[3]

Moritz Gröbe si nechal vybudovat na Královských Vinohradech rozsáhlý zahradní areál nynějších Havlíčkových sadů s budovou monumentální neorenesanční, tzv. Gröbovy vily.[6] Areál se budoval v letech 1871 až 1888. Celkový náklad na vybudování areálu byl 1 760 000 rakousko-uherských korun, což odpovídá ceně cca 500 kg zlata, tedy v současných cenách cca 500 milionů Kč.^[zdroj?]

V říjnu 1905 zakoupilo vilu tehdejší město Královské Vinohrady za 841 000 korun se záměrem otevřít zde od května 1906 veřejné sady.[7]

Po úmrtí upozornil český tisk na odkaz Moritze Gröbeho, který pamatoval výhradně na podporu německých záležitostí (vzdělávací spolky apod.). Současně upozornil, že sice odkázal 300 zl. chudým, ale pouze nemajetným z německé říše. Tisk uvedl tyto údaje jako doklad nepřátelství zemřelého vůči českému národu.[8]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Moritz Gröbe na Wikimedia Commons