Modrásek podobný

Modrásek podobný (Plebejus argyrognomon) je druh denního motýla z čeledi modráskovitých (Lycaenidae). Rozpětí jeho křídel je 28 až 32 mm. Samci mají modrá křídla s úzkými tmavými lemy. Samice jsou hnědé a na zadních křídlech mají oranžové příkrajní skvrny, které jsou více či méně výrazné. Na rubu zadních křídel mají obě pohlaví při vnějším okraji oranžový pruh a černé příkrajní skvrny, které jsou pokryté modrými šupinami. Motýl je velmi podobný dalším druhům rodu Plebejus. Od Modráska obecného (Plebejus idas), který se často vyskytuje na stejných lokalitách, se dá s jistotou odlišit pouze podle kopulačních orgánů.

Modrásek podobný
Rub křídel
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Athropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádmotýli (Lepidoptera)
Čeleďmodráskovití (Lycaenidae)
RodPlebejus
Binomické jméno
Plebejus argyrognomon
(Bergsträsser, 1779)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt

Motýl je rozšířený od Francie přes střední Evropu, Itálii a Balkán až po Turecko. Izolované populace modráska podobného jsou na jihu Norska a Švédska a na území Litvy. V České republice je tento druh rozšířený lokálně a v některých oblastech jako například v okolí Prahy a v Českém středohoří je i poměrně hojný. Vyskytuje se hojně i na střední a jižní Moravě. Motýl obývá sušší stanoviště jako jsou stepi, suché pastviny a louky, silniční náspy, pískovny, lomy a okraje lesů.

Chování a vývoj

Hlavními živnými rostlinami modráska podobného jsou čičorka pestrá (Securigera varia), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) a kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos). Samice klade vajíčka jednotlivě na živné rostliny. Housenky se živí listy a zprvu vytvářejí okénkovité požerky. Později konzumují listy celé. Tento druh modráska je příležitostně myrmekofilní. Přezimuje vyvinutá housenka ve vajíčku. Motýl je dvougenerační (bivoltinní) a jeho dospělce lze pozorovat od května do června a od července do počátku září.

Ochrana a ohrožení

Motýl na území České republiky není ohrožen a obývá často i narušená stanoviště jako jsou náspy, lomy a pískovny. Mohlo by ho ohrozit zarůstání vhodných lokalit.

Odkazy

Literatura

  • JAN MACEK, ZDENĚK LAŠTŮVKA, JIŘÍ BENEŠ, LADISLAV TRAXLER. Motýli a housenky střední Evropy IV., Denní motýli. Praha: Academia, 2015. 539 s.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.