Mobi Urbanová

Mobi Urbanová, vlastním jménem Emilie Urbanová (28. července 1914 Praha — 22. ledna 1988 Praha)[1] byla česká, mezinárodně úspěšná neslyšící tanečnice a učitelka tance.

Mobi Urbanová
Mobi Urbanová v holandském kostýmu (Pestrý týden 1928)
Narození28. července 1914
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. ledna 1988 (ve věku 73 let)
Praha
Československo Československo
Povolánítanečnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodila se v úřednické rodině, matka byla dobrou pianistkou. Neslyšící byla podle většiny zdrojů již od narození. Když jí bylo šest let, rodiče se rozvedli. Od tří let projevovala zájem o tanec a vypracovala s v populární a úspěšnou tanečnici, vystupující v Československu i zahraničí. Navštěvovala rytmické školy Máši Trnkové, prof. Klimešové Polákové a byla též žačkou primabaleríny Národního divadla Heleny Štěpánkové[2]. Poprvé vystoupila veřejně v roce 1925.[3]

Matka Emilie Urbanová se znovu provdala za Jiřího Bublu (od roku 1947 předseda Československého ústředního svazu pro neslyšící), který se stal Mobiným otčímem. Matka pracovala v administraci listu pro sluchově postižené ABC neslyšících a vedla ji od roku 1947.[4]

Mobi Urbanová byla provdána za Karla Tomáše Severa. Žila v Velké Chuchli, pohřbena je na Vinohradském hřbitově, spolu se svým manželem a matkou.[1]

Posmrtné ocenění

Život a dílo Mobi Urbanové tvořily část výstavy Čeští neslyšící (1814—2014) v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Výstavu uspořádal Ústav jazyků a komunikace neslyšících v roce 2014.[5]

Dílo

Tanec
Mobi Urbanová, Národní listy 8. 11. 1927

Její taneční kariéra trvala zhruba zhruba třicet let. Při svých vystoupeních nejen tančila, ale i hrála na klavír. Např. v roce 1944 ocenily Lidové noviny její brněnské vystoupení.[6] Jako tanečnice vystupovala i po 2. světové válce[7] a ještě v roce 1955 tisk zmínil její činnost v rámci Svazu československých invalidů.[8]

Taneční škola

Mobi Urbanová vedla od roku 1942 taneční školu pro neslyšící. S dětmi cvičila gymnastiku a tanec, její svěřenci vystupovali např. ve Smetanově síni v Obecním domě v Praze.[9] V roce 1957 vystoupilo 80 jejích žáků ve Smetanově divadle v Praze.

Kniha

V roce 1943 vydala vlastním nákladem knihu Erfüllter Traum/Splněný sen (česko-německé vydání).[10]

Zajímavost

Emilie Urbanová se narodila ve dnech první mobilizace do první světové války, která byla vyhlášena 26. července 1914. Rodiče a přátelé jí proto říkali Mobi a toto jméno používala i ona sama.[1]

Odkazy

Reference
  1. Tomáš Hromádka: Mobi Urbanová. Chuchelský zpravodaj. 05-06/2014, s. 6. Dostupné online.
  2. Archiv Národního divadla: Helena Štěpánková
  3. E. T. Havránek: Třetí hluchoněmá tanečnice na světě - Češka. Národní politika. 25. 2. 1927, s. 3. Dostupné online.
  4. CHARVÁT, Jiří. Česky psané časopisy pro sluchově postižené do roku 1950. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd. Vedoucí práce Radim Wolák. s. 169. Dostupné online.
  5. UK, filozof. fakulta, Výstava Čeští neslyšící 1814-2014, panel č. 7
  6. Taneční večer Mobi Urbanové. Lidové noviny. 26. 4. 1944, s. 4. Dostupné online.
  7. (dostupné online v NK ČR). Tep nového Zlína. 13. 5. 1946, s. 2. Dostupné online.
  8. II. celostátní sjezd Svazu čs. invalidů zahájen. Rudé právo. 27. 11. 1955, s. 1. Dostupné online.
  9. Paměť národa: Olga Masníková
  10. Erfüllter Traum / Mobi Urbanová = Splněný sen / Mobi Urbanová v databázi NK ČR

Literatura

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.