Moše Šik

Šik se narodil roku 1807 v Brezové pod Bradlom, jeho otec byl rabín Josef Šik. Šikova rodina byla spřízněna s rabínem Hanochem Heinichem Schickem ze Šklova. Ve věku 11 let byl mladý Moše Šik poslán na ješivu ve Frauenkirchenu[1], kterou vedl jeho strýc Jicchak Frankel. Ve čtrnácti letech odchází do Bratislavy studovat u slavného Chatama Sofera, kde zůstal dalších šest let. Sofer Šika označil za geniálního studenta a za „truhlu s pokladem, plnou svatých knih“.

Ve dvaceti letech se oženil se svou sestřenicí Gittel Frankelovou a měli spolu několik dětí.

Roku 1838 byl jmenován rabínem ve slovenském Svätém Juru, kde zároveň otevřel ješivu. Zde působil po tři desetiletí. V roce 1861 se stal vrchním rabínem v Chustu, kam se s ním přestěhovalo i osm set žáků jeho ješivy. Svého času to bývala největší ješiva ve východní Evropě.

Šik byl jedním z nejexponovanějších obhájců ortodoxního judaismu před reformními proudy.

V rabínské literatuře je Šik běžně uváděn pod hebrejským akronymem jako Maharam Schick (מהר״ם שיק‎); Maharam je zkratka pro morejnu ha-rav Moše, tedy „náš učitel, rabi Moše“.

Moše Šik zemřel v zakarpatské Chusti roku 1879.

Maharam Schick je autorem respons na všechny čtyři části Šulchan aruchu i 613 mitzvot; Še'elot u-tešuvot Maharam Schick. Sbírka obsahující více než 1000 respons ze všech oblastí života vyšla ve 3 svazcích v letech 1880–1884.

K jeho dalším dílům patří:

• Chidušej ha-Maharam Schick - komentáře k Talmudu
• Derašot Maharam Schick - kázání
• Sefer Maharam Schick al ha-Tora - komentáře k Tóře
• Maharam Schick al tarjag micvot - o 613 micvot