Mlýn Ušípaného

První písemná zmínka o mlýně (tzv. mlýn Ušípaný) pochází z roku 1578. Mlýn je dále zmiňován v souvislosti s konfiskací Vlašimského panství majiteli Janu Vostrovcovi po bitvě na Bílé hoře. V květnu 1888 zasáhla oblast bouřka s krupobitím a mlýn, tou dobou ve vlastnictví Josefa Kysely, byl jednou z nejhůře postižených staveb. V majetku Kyselů byl mlýn po tři generace, Josef Kysela jako poslední z rodu prodal mlýn na začátku první světové války Eduardu Rittigovi. Na konci 19. století pořídil Eduard Rittig do mlýna nové moderní mlecí stolice a kolem roku 1920 naftový motor firmy Laurin&Klement.[2] V roce 1930 je jako majtel mlýna uváděn Ladislav Rittig, syn Eduarda Rittiga.[1] Ten mlýn prodal Josefu Kupsovi. V roce 1933 (1934), za majitele Josef Kupsy, mlýn vyhořel[2] a obnoveny už byly pouze obytné části, provoz mlýna nikoliv.[1]

V roce 1940 se u mlýna konal tábor dejvických skautů.[1] Od roku 1987 se zde konají dětské tábory pravidelně. Pořádá je občanské sdružení STROM – přátelé Blanického mlýna. [3] Aktuálně (2021) je vlastníkem objektu a přilehlých pozemků město Vlašim.[1]

Hlavní součástí areálu mlýna je velká budova obytné mlýnice, dvůr je pak uzavřen souborem hospodářských budov. Mlýn se do současnosti dochoval bez výraznějších přestaveb, byl nicméně rekonstruován ve stylu klasicismu a poté historismu.[1]