mkdir
Příkaz mkdir
v operačních systémech Unix, DOS, OS/2 a Microsoft Windows slouží k vytvoření adresáře.
Vyvíjeno v | C |
---|---|
Typ softwaru | standardní UNIXová utilita či příkaz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V systémech DOS a Windows je často tento příkaz zkrácený na md
.
Zápis
mkdir nazev_adresare
V systémech na bázi Unixu můžeme použít rozšiřující volby, nejčastější jsou tyto:
-p
: vytvoří více podadresářů najednou. V případě, že adresář již existuje, ignoruje chybu.-v
: zobrazí každý adresář, který byl pomocí příkazumkdir
vytvořen. Nejčastěji se užívá v kombinaci s-p
.-m
: nastaví přístupová práva (podobně jako příkazchmod
)
Pro vytvoření adresáře a jeho podadresáře pomocí jednoho příkazu je možné použít:
mkdir /home/adresar/podadresar
Tímto příkazem vytvoříme obě složky v domovském adresáři.
Jestliže chceme vytvořit celou podadresářovou strukturu, například slozky/slozka_1/slozka_2/slozka_3/slozka_4
, můžeme toto zajistit parametrem -p
:
mkdir -p slozky/slozka_1/slozka_2/slozka_3/slozka_4
Historie
V prvních verzích Unixu (4.1BSD a prvních verzích Systému V) musel být tento příkaz zadáván se zvýšenými právy (setuid) systémového administrátora, protože kernel v těchto verzích neměl systémové volání mkdir().
Druhou možností bylo vytvoření adresáře pomocí mknod() a následující manuální spojení s adresáři „.“ a „..“.
Externí odkazy
- mkdir – dokumentace
mkdir
v Single UNIX Specification