Mirzə Fətəli Axundov

Mirzə Fətəli Axundov (psán též Mirza Fatali Achundov; 12. července 1812 - 9. března 1878) byl ázerbájdžánský[1][2] spisovatel, dramatik, literární kritik, lingvista, nacionalista, postosvícenský filozof a propagátor ateismu.[3] Zahájil novou fázi vývoje ázerbájdžánské literatury a byl autorem prvního návrhu, jak psát turkický jazyk latinkou. Byl také jedním z předchůdců moderního íránského nacionalismu.[4] Psal ázerbájdžánsky, persky a rusky.

Mirzə Fətəli Axundov
Narození12. července 1812
Şəki
Úmrtí10. března 1878 (ve věku 65 let)
Tbilisi
Povoláníspisovatel, dramatik, literární kritik, filozof a umělec
Alma materŠkola Nuchinského ujezdu
Žánrlyrická poezie a dramaturgie
OceněníŘád sv. Anny 3. třídy
Řád slunce a lva 2. třídy
Řád slunce a lva 3. třídy
Řád Medžidie 4. třídy
Kříž Za službu na Kavkaze
 více na Wikidatech
DětiRəşid Axundov
PříbuzníFətəli Axundov (vnuk či vnučka)
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mirza Fatali Akhundov na anglické Wikipedii.

  1. [Russian Azerbaijan (1905–1920): the shaping of a national identity in a Muslim community. Cambridge University Press, Boston, 1985.
  2. Kolarz W. Russian and Her Colonies. London. 1953. pp 244–245
  3. M. Iovchuk (ed.) et el. [The Philosophical and Sociological Thought of the Peoples of the USSR in the 19th Century http://www.biografia.ru/about/filosofia46.html]. Moscow: Mysl, 1971.
  4. Tadeusz Swietochowski, Russia and Azerbaijan: A Borderland in Transition (New York: Columbia University Press), 1995, page 27-28:

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.