Miroslav Maxon

Nedokončil studium na Vysoké škole veterinární v Košicích. V roce 1977 absolvoval Provozně-ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Nitře. V letech 1977–1992 pracoval v JZD Trenčín-Zámostie jako ekonom, později předseda družstva. Patřil mezi několik předsedů JZD na Slovensku, kteří nebyli členy Komunistické strany Slovenska.[1][2][3]

Po sametové revoluci se politicky angažoval. Již v prosinci 1989 vstoupil do Československé strany zemědělské. V roce 1990 byl kooptován do Slovenské národní rady, kde setrval do prvních svobodných voleb roku 1990.[3] V letech 1992–1994 byl ředitelem sekretariátu ministra a vedoucím úřadu ministra na Ministerstvu zemědělství Slovenské republiky. V slovenských parlamentních volbách roku 1994 byl zvolen do Národní rady SR za Rolnickou stranu Slovenska, která kandidovala v koalici s hnutím HZDS. V roce 1997 se stal místopředsedou pro ekonomiku v Nové agrární straně, která vznikla sloučením Rolnické strany Slovenska s Hnutím zemědělců Slovenské republiky a která nadále setrvávala ve alianci s HZDS.[1] Na podzim 1997 obvinil Národní banku Slovenska, že není ochotna pomoci financování zemědělství.[2]

V období leden–říjen 1998 zastával post ministra financí SR v třetí vládě Vladimíra Mečiara, přičemž od července byl členem HZDS (Nová agrárna strana fúzovala přímo s HZDS). Poslanecký mandát obhájil v parlamentních volbách roku 1998 a parlamentních volbách roku 2002. V červnu 2005 vystoupil z poslaneckého klubu HZDS a nadále působil jako nezařazený poslanec.[1][3] Vladimír Mečiar pak Maxona označil za duševně nemocného, přičemž Maxon se chtěl bránit soudně.[3]

Před parlamentními volbami roku 2006 se stal volebním lídrem formace Hnutie za demokraciu, kterou několik let předtím založil další odpadlík z HZDS, Ivan Gašparovič, později prezident Slovenské republiky. Strana ovšem ve volbách roku 2006 získala jen 0,63 % hlasů a nedostala parlamentní zastoupení.[4]