Mineralogické muzeum
Mineralogické muzeum Přírodovědecké fakulty UK vystavuje přes 2000 vybraných exponátů, zejména z domácích nalezišť, a sídlí v budově fakulty, Praha 2, Albertov 6. Mimo vysokoškolské prázdniny je přístupné i pro veřejnost po předchozí domluvě.
Historie
Muzeum vzniklo už roku 1775 jako „kabinet přírodnin“ (Musaeum naturae Pragense), a to jako první v celé monarchii. Císařovna Marie Terezie zvláštním výnosem nařídila majitelům všech rudných dolů, aby pozoruhodné exempláře minerálů posílali tomuto kabinetu. Původní sbírka vznikla z darů české šlechty, mezi níž byla řada přírodovědců, a ze sbírky zrušeného jezuitského řádu. Byla umístěna v přízemí Klementina a správcem muzea byla lékařská fakulta. Roku 1820 byl profesorem přírodopisu na lékařské fakultě jmenován mladý Jan Svatopluk Presl (1791–1849), který se sbírce velmi věnoval a sestavil i přesný inventář 4 316 ukázek minerálů, 700 ukázek hornin, 2 000 sádrových modelů krystalů a 1 250 ukázek zkamenělin.
Při reformě univerzity v roce 1848 přešly přírodní vědy na filosofickou fakultu a s nimi i mineralogický kabinet. Roku 1880 se sbírka konečně přestěhovala do větších prostor nově postavené budovy v Praze 2, Viničná 7, kde zůstala až do roku 1945. Jenže roku 1882 byla pražská univerzita rozdělena na německou a českou a budova ve Viničné i s mineralogickou sbírkou připadla německé univerzitě. Budováním nové katedry i mineralogické sbírky české univerzity byl pověřen profesor mineralogie Karel Vrba (1845–1922), který se tomu věnoval s velkým úsilím. Mineralogie sídlila v najatých prostorách ve Spálené ulici, až se roku 1914 přestěhovala do nové budovy v Praze 2, Albertov 6, kde sídlí dodnes. Ale už v roce 1896 měla nová sbírka 4561 inventárních čísel a když ji roku 1916 Vrba předával v nových prostorách svému nástupci Františku Slavíkovi (1876–1957), bylo jich přes 6600. Sbírka pak utrpěla při zavření českých vysokých škol nacisty, když byla vystěhována na chodby obchodní školy v Horské ulici, a v roce 1945 se řada exponátů ztratila.
Když se prof. Slavík vrátil z koncentračního tábora, pustil se do stěhování zpět a obnovy původní instalace, ale teprve roku 1951 mohl sbírku otevřít. Za jeho nástupců sbírka utěšeně rostla a po velké revizi, zatřídění sbírky německé univerzity a vyřazení nepotřebného materiálu, jímž byl pověřen mineralog Karel Tuček (1906–1990), měla v roce 1982 více než 21 tisíc položek. Do současnosti vzrostla na více než 22 tisíc kusů, z nichž přes 2000 je vystaveno v prvním patře budovy Albertov 6..
Přístup
Nejbližší zastávka MHD je tramvajová Albertov, odkud je na opačný konec stejnojmenné ulice asi 300 m. Mineralogické muzeum přírodovědecké fakulty UK je přístupné zdarma i pro veřejnost, nemá však pevné otevírací hodiny a návštěvu je třeba předem objednat a domluvit.[1]