Milan Slimáček

Jeho otcem byl varhaník, sbormistr a rovněž pedagog hudebních škol a konzervatoře Josef Slimáček (1913–1973).[1][2][3] Právě na brněnské konzervatoři studoval i Milan Slimáček, a to nejprve varhany pod vedením Josefa Pukla, posléze přešel na kompozici, kterou absolvoval ve třídě Františka Suchého.[1][2][4] Po krátkém působení v Českém filharmonickém sboru v Praze pokračoval ve studiu kompozice v letech 1959–1963 na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, kde byl jeho pedagogem Alexander Moyzes; vedle Moyzese ho na VŠMU ovlivnil také Eugen Suchoň.[1][2][4] Slimáček se následně vrátil do rodného Brna a v letech 1963–1971 zde pracoval jako pedagog konzervatoře, jako hudební režisér Československé televize (1971–1989) a nakonec jako pedagog Divadelní fakulty Janáčkovy akademie (1989–1997). Byl zván také hudební režisér do rozhlasu a k natáčení gramodesek. Vystupoval rovněž jako zpěvák (baryton) sólově a i jako člen sboru.[2][5] Dále byl vyhledávaným improvizátorem na klavír a na varhany. Komponoval od mládí, kromě opery vytvořil hudební díla všech forem od symfonických po komorní, hlavně klavírní, varhanní, [6][7][8] také vokální, sólové písně, sbory, včetně dětských.[5][9] Slimáčkovy skladby zazněly na Slovensku, v Rakousku, Německu, Slovinsku, Polsku a Itálii. Je členem Společnosti bratří Čapků a Klubu moravských skladatelů.[10][11]