Milíčov (Praha)

Milíčov je název lokality v městské části Praha 11, ve čtvrti a katastrálním území Háje. Zhruba tuto lokalitu ohraničují na severní straně ulice Opatovská a Výstavní, na východní a jižní straně rybníky Šáteček, Vrah, Homolka a Kančík, na západní straně ulice K Milíčovu a Hlavatého.

Milíčov
Pohled z Milíčovského vrchu přes Milíčovský dvůr k sídlišti Petrovice
Lokalita
Městská částPraha 11
ObvodPraha 4
ObecPraha
Zeměpisné souřadnice50°1′45″ s. š., 14°32′27″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíHáje
Milíčov
Další údaje
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

S názvem lokality je také spojen nejen zdejší areál bývalého hospodářského dvora, ale i nedaleký Milíčovský les, blízká soustava rybníků a největší z nich – Milíčovský rybník, nebo uměle vytvořený Milíčovský vrch.

Historie a popis

Původ názvu Milíčov není jasný, pravděpodobně je odvozen od jména Milíč používaného ve středověku. Někdy je název dáván do souvislosti s Petrem Milíčovcem z Milíčova, který byl počátkem 15. století královským purkrabím hradu Most;[1] hrad byl zbořen po třicetileté válce a na jeho místě vznikl novogotický hrad Hněvín. Tento Petr z Milíčova zemřel údajně roku 1416 ve Zvíkovci u Rokycan.[2] Jinde je ale mostecký purkrabí uváděn jako Petr z Miličevse.[3]

Název lokality upomíná na vísku či osadu Milíčov, která počátkem 18. století zanikla a je písemně zachycena až roku 1727, kdy bylo zapsáno, že všichni obyvatelé Milíčova, v němž byla dvě selská a dvě chalupnická hospodářství, již vymřeli. Bylo rozhodnuto, že osada patřící k průhonickému panství už nebude osídlena, a pozemky byly připojeny ke zdejšímu panskému dvoru.

Milíčov (Miltschau) je uveden na mapě Kouřimského kraje z roku 1773.[4] Indikační skica z roku 1841 zachycuje na jižním okraji území obce Hostivař dvůr s názvem "Militschau".[5] O něco jižněji na území Újezdu u Průhonic (v místech dnešního Milíčovského sadu – třešňovky) je "boehmisch Militschau".[6] I podle pozdějších historických map v těchto místech existoval v 19. století hospodářský dvůr Milíčov a nedaleko také myslivna Milíčov (označovaná také jako Český Milíčov, později zanikla). Pro obytnou budovu dvora se v 19. století používalo i označení "zámeček", ten však byl počátkem 20. století zbořen a nahrazen novostavbou.

Výslovně zmiňuje Milíčov jako osadu zákon 114/1920 Sb. ze dne 6. února 1920, který stanovil sloučení sousedních obcí s Prahou (hned v § 1 uvádí připojení Hostivaře bez osad Miličova a Hájí).[7]

Hospodářský dvůr byl pak od roku 1922 součástí obce Háje. Po roce 1948 v areálu působil Státní statek Milíčov, v roce 1951 přešel dvůr pod Státní statek Xaverov, který tu až do roku 1965 provozoval chov koní a hovězího dobytka.[8] Od roku 1968 patří dvůr (čp. 100) do místní části a katastrálního území Háje v Praze. Nynějším vlastníkem je Hlavní město Praha; jsou tu provozovny služeb a řemesel a prodej stavebnin. V části dvora sídlí Jízdní oddíl pražské Městské policie, který má jižně od dvora výběhy pro koně.

Naproti dvoru je na západní straně Zoopark Milíčov (K Milíčovu 1036/6), vedle něj na východní straně (na konci ulice Ke Cvičišti) je minizoo. Východně od dvora je také dešťová usazovací nádrž (DUN Milíčov) a cvičiště pro psy. V západní části lokality až k ulici Exnárova je sídlištní zástavba.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Milíčovský dvůr - Milíčovský les. m.taggmanager.cz [online]. [cit. 2021-06-10]. Dostupné online.
  2. Historie městyse: Městys Zvíkovec. www.zvikovec.cz [online]. [cit. 2021-06-10]. Dostupné online.
  3. Most - popis hradu, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-06-10]. Dostupné online. (česky)
  4. Bartoň (1998), s. 22
  5. Prohlížení archiválií. ags.cuzk.cz [online]. [cit. 2021-06-14]. Dostupné online. (česky)
  6. Prohlížení archiválií. ags.cuzk.cz [online]. [cit. 2021-06-14]. Dostupné online. (česky)
  7. 114/1920 Sb. - Beck-online. www.beck-online.cz [online]. [cit. 2021-06-14]. Dostupné online.
  8. Bartoň (1998), s. 55, 56

Literatura

  • BARTOŇ, Jiří, et al. Kniha o Praze 11. 1. vyd. Praha: Milpo, 1998. 119 s. ISBN 80-86098-08-7.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.