Michio Kaku

Michio Kaku (jap. 加來 道雄 [Kaku Mičio], * 24. ledna 1947) je americký fyzik, profesor teoretické fyziky na City University of New York, spoluzakladatel strunové teorie pole a popularizátor vědy. Napsal několik knih o fyzice a s ní spojených tématech a často se objevuje v radiu, televizi a dokumentárních filmech.

Michio Kaku
Narození24. ledna 1947 (75 let)
San José
Alma materHarvardova univerzita
Kalifornská univerzita v Berkeley
Ellwood P. Cubberley High School
PracovištěPrincetonská univerzita
Městská universita v New Yorku
City College of New York
OborTeoretická fyzika
Známý díkyTeorie strun
Oceněníčlen American Physical Society
Webmkaku.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Narodil se v San José v Kalifornii japonským přistěhovalcům. Jeho děd přijel do Spojených států, aby pomáhal při pracích po zemětřesení v San Franciscu 1906.

Na začátku šedesátých let chodil na Cubberley High School v Palo Altu, kde hrál šachy. V roce 1968 získal titul bakaláře věd summa cum laude (s nejvyšší pochvalou) na Harvard University. Poté studoval v Berkeley Radiation Laboratory na University of California, Berkeley, kde v roce 1972 získal titul Ph.D. Během války ve Vietnamu se připojil k americké armádě, ale než byl povolán do akce, válka skončila.[1]

Nyní se zabývá formulováním teorie všeho, která má spojit čtyři základní síly ve vesmíru: silnou interakci, slabou interakci, gravitaci a elektromagnetickou interakci.

Publikoval přes 170 článků o teorii superstrun, supergravitaci, supersymetrii a hadronech. V roce 1974 spolu s profesorem K. Kikkawou poprvé napsal článek o strunové teorii pole, která spojuje všech pět teorií strun do jedné rovnice. Také napsal několik populárně-vědeckých knih: Visions, Hyperprostor, Einsteinův vesmír a Paralelní světy a s Jennifer Thompson napsal knihu Dále než Einstein. Hyperprostor se stal bestsellerem a deníky The New York Times i The Washington Post ho zařadily mezi nejlepší vědecké knihy roku.[2] Ve Fyzice nemožného zkoumá např. neviditelnost, teleportaci, předpovídání budoucnosti, vesmírné lodě, stroje na antihmotu, cestování v čase a další záležitosti, které rozděluje do kategorií podle toho, kdy (a jestli vůbec) by se mohly uskutečnit. V březnu 2008 se Fyzika nemožného dostala na seznam bestsellerů magazínu The New York Times.

Filmografie

  • We Are the Guinea Pigs (1980)
  • Borders (1989)
  • Synthetic Pleasures (1995)
  • Odhalený Einstein (1996)
  • Future Fantastic (1996)
  • Vesmír Stephena Hawkinga (1997)
  • Bioperfection: Building a New Human Race (1998)
  • Exodus Earth (1999)
  • Me & Isaac Newton (1999)
  • Space: The Final Junkyard (1999)
  • Big Questions (2001)
  • Paralelní světy (2001)
  • Horizon: "Time travel" (2003)
  • Robo sapiens (2003)
  • Brilliant Minds: Secret Of The Cosmos (2003)
  • Nova: "The Elegant Universe" (2003)
  • Hawking (2004)
  • The Screen Savers (2004)
  • Unscrewed with Martin Sargent (2004)
  • Život na jiné planetě (2005)
  • ABC News "UFOs: Seeing Is Believing" (2005)
  • HARDtalk Extra (2005)
  • Last Days on Earth (2005)
  • Obsessed & Scientific (2005)
  • Horizon: "Einstein's Unfinished Symphony" (2005)
  • Proroci science fiction (2006)
  • Time (2006)
  • Svět za padesát let (nebo 2057) (2007)
  • The Universe (2007)
  • Futurecar (2007)
  • Attack of the Show! (2007)
  • Co nás čeká v budoucnu (2008)
  • Horizon: "The President's Guide to Science" (2008)
  • Stephen Hawking: Master of the Universe (2008)
  • Horizon: "Who's Afraid of a Big Black Hole" (2009–2010)
  • Sci Fi Science: Physics of the Impossible (2009–2010)
  • Horizon: "What Happened Before the Big Bang?" (2010)
  • GameTrailers TV With Geoff Keighley: "The Science of Games" (2010)
  • How the Universe Works (2010)

Výběr z bibliografie

  • Hyperprostor, 2008, Argo (Hyperspace, 1994) je o čtyřech silách vesmíru a o vyšších dimenzích.
  • Dále než Einstein, 2009, Argo (Beyond Einstein, 1995) je hlavně o Albertu Einsteinovi a jeho cestě za hledáním teorie všeho.
  • Einsteinův vesmír, 2005, Argo (Einstein's Cosmos, 2004) je kniha o Albertu Einsteinovi.
  • Paralelní světy, 2007, Argo (Parallel Worlds, 2004) líčí možnost existence paralelních světů. Kaku v ní také píše o černých dírách a dalších často kladených otázkách pokročilé fyziky.
  • Fyzika nemožného, 2008, Argo (Physics of the Impossible, 2008) představuje vědu, o které lidé sní. Kaku zkoumá myšlenky, které se lidem zdají nemožné. Kniha je rozdělena na nemožnosti I. řádu, II. řádu a III. řádu podle toho, kdy si Kaku myslí, že by tyto myšlenky mohly být uskutečněny.
  • Physics of the Future (2011) nabízí možný vývoj technologického pokroku v příštích 100 letech.
  • Budoucnost lidstva, 2019, Prostor (The future of Humanity) líčí kam by lidstvo mohlo dospět v oblasti kosmických letů, zlepšování člověka a osidlování vesmíru.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michio Kaku na anglické Wikipedii.

  1. KAKU, Michio. Hyperspace: a scientific odyssey through parallel universes, time warps, and the tenth dimension. [s.l.]: Oxford University Press US, 1994. Dostupné online. ISBN 0195085140. S. 146.
  2. Notable books of 1994. The New York Times. December 4, 1994. Dostupné online [cit. 2010-09-20].

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.