Michail Vrubel

Vrubelův otec byl vojenský prokurátor polského původu (Wróbel). Michail Vrubel vystudoval práva na petrohradské univerzitě a absolvoval uměleckou akademii. Zpočátku se věnoval převážně duchovnímu umění, studoval zejména byzantské malířství, zároveň však vstřebával vlivy symbolismu a secese. Jeho návrhy na výzdobu kyjevské Katedrály sv. Vladimíra byly proto církví odmítnuty jako příliš avantgardní.

Vrubel se ve své tvorbě často inspiroval literárními díly, ilustroval Tolstého, Shakespeara, Goetha i ruské legendy. Zajímal se o psychologii, měl blízko k nihilismu i mysticismu. Velký vliv na umělce měla návštěva Benátek. Na svých obrazech často užíval bronzový prášek, který míchal do barev, aby dosáhl kovového efektu.[1] Věnoval se také užitnému umění, tvořil sochy a reliéfy, navrhoval nábytek i nádobí. Jeho manželkou byla od roku 1896 operní pěvkyně Naděžda Ivanovna Zabelová, který byla modelem k řadě umělcových obrazů (známý je portrét v kostýmu Labutě z opery Rimského-Korsakova Pohádka o caru Saltánovi).

Od roku 1902 se u Vrubela objevily příznaky duševní choroby, kterou patrně způsobila nedoléčená syfilis.[2] Jeho série obrazů na motivy Lermontovových básní (Sedící démon, Letící démon, Svržený démon) vykazuje příznaky postupného rozpadu osobnosti.[3] V roce 1906 Vrubel oslepl a nemohl dál malovat. Zemřel o čtyři roky později.

• 
  Mojžíš
• 
  Hamlet a Ofélie
• 
  Labutí princezna
• 
  Pan
• 
  Letící démon
• 
  Perlorodka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Michail Alexandrovič Vrubel na Wikimedia Commons
• https://web.archive.org/web/20140402221620/http://www.artonline.ru/encyclopedia/148
• http://vrubel-world.ru/
• https://web.archive.org/web/20151029072048/http://zpravy.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/ecce-homo-michail-alexandrovic-vrubel--228933
• http://leccos.com/index.php/clanky/vrubel-michail-alexandrovic
• http://www.artcyclopedia.com/artists/vrubel_mikhail.html