Michael Kosterlitz

Narodil se v Aberdeenu ve Skotsku[1] do rodiny německých židovských emigrantů[2]. Jeho otcem byl biochemik Hans Walter Kosterlitz, matkou Hannah Gresshöner. Bakalářský i magisterský titul získal na Gonville a Caius College v Cambridgi.[1] V roce 1969 obdržel doktorský titul na Brasenose College v Oxfordu.[1]

Poté, co vystřídal několik postdoktorandských pozic včetně pobytů na University of Birmingham, začal spolupracovat s Davidem Thoulessem[1] na Cornellově univerzitě,[1] v roce 1974 byl jmenován členem fakulty na University of Birmingham,[1] nejprve jako asistent. Od roku 1982 byl profesorem fyziky na Brownově univerzitě. Později se stal hostujícím výzkumným pracovníkem na Aalto University ve Finsku.

Kosterlitz se zabývá výzkumem v oblasti teorie kondenzovaných látek, jedno - a dvou-dimenzionální fyzikou ve fázových přechodech: náhodnými systémy, elektronovou lokalizací, a spinovými brýlemi. Dále se věnuje kritické dynamice, tedy tání a tuhnutí.

Michael Kosterlitz získal Nobelovu cenu za fyziku v roce 2016.[3] Dále je držitelem Maxwellovy medaile a ceny Britského fyzikálního institutu nebo ceny Larse Onsagera Americké fyzikální společnosti z roku 2000, a to zejména za práci na Kosterlitzově–Thoulessově přechodu. Od roku 1993 byl členem Americké fyzikální společnosti.

V roce 2017 získal na mezinárodním horolezeckém festivalu Rock Master v italském Arcu ocenění Climbing Ambassador by Dryarn® di Aquafil award v síni slávy Arco Rock Legends za celoživotní přínos pro horolezectví.[4]