Mexipedium xerophyticum

Mexipedium xerophyticum je drobná, terestricky nebo litofyticky rostoucí orchidej. Listy jsou zelené, dužnatě kožovité, čárkovitě podlouhlé, konduplikátní (na řezu ve tvaru písmene V), dvouřadě uspořádané, v počtu 3 až 7. Nejdelší list bývá 3,5 až 12 cm dlouhý a 1,2 až 1,8 cm široký, asi 1 mm tlustý. Květenství je řídce latovitá, vždy pouze s jedním otevřeným, dlouho vytrvávajícím květem. Květy jsou bílé a mají 1,5 až 2 cm v průměru. Horní kališní lístek je na vrcholu růžový, eliptický, vně chlupatý, tvarem podobný spodnímu. Korunní lístky i vakovitý pysk jsou bílé. Boční korunní lístky jsou téměř vodorovné, zahnuté, páskovité, až 1,5 cm dlouhé a 0,3 cm široké, se zvlněným okrajem. Pysk je nafouklý, téměř kulovitý, 1 až 1,4 cm dlouhý a 0,7 až 0,9 cm široký. Staminodium je trojlaločné, bílé, s růžovým středním lalokem.

• 
  Sterilní rostliny
• 
  Květenství

Orchidej Mexipedium xerophyticum je endemit jihozápadního Mexika. Druh byl dosud nalezen na jediné lokalitě v regionu Chimalapas v oblasti Tehuantepecké šíje v mexickém státě Oaxaca.[2] Oblast se vyznačuje velmi vlhkým létem a suchým obdobím v zimě a na jaře. Lokalita je tvořena vápencovým výchozem, ležícím v nadmořské výšce 350 metrů, a má rozlohu jen asi 1 hektar. Výchoz je porostlý otevřenou suchomilnou vegetací s velkým podílem sukulentů, v níž dominují kaktusy rodu Acanthocereus, agáve, noliny, juky a plumérie.[3][4] V širším okolí se nachází tropický deštný les a teplomilné dubové lesy.[5] Místo nálezu nebylo z důvodu ochrany lokality před sběrateli nikdy zveřejněno.[3] Rostlina roste jako litofyt na severně nebo východně orientovaných skalních stěnách, a to v kapsách humusu na místech, kam nedopadá přímé polední sluneční světlo. Roste zde ve společnosti vranečků a bromélií.[3]

Druh je ve volné přírodě kriticky ohrožený vyhynutím. Při jeho objevu bylo nalezeno pouhých 7 rostlin. Při expedici na lokalitu, uspořádané v roce 2009, bylo zjištěno, že původní lokalita byla zničena požárem a zbyla na ní jediná rostlina, poblíž však bylo nalezeno 6 jiných exemplářů. Nebyly nalezeny žádné semenáčky. Vzhledem k nízké životaschopnosti populace není ochrana in situ perspektivní a druh je ve volné přírodě zřejmě odsouzen k vyhynutí.[4] Druh je uveden v příloze I CITES.[3]

Druh se nepodobá žádnému jinému druhu orchideje. Poprvé byl popsán v roce 1990 pod názvem Phragmipedium xerophyticum. Od rodu Phragmipedium se však významně odlišuje typem placentace a stavbou semeníku, v němž je pouze jedna komůrka podobně jako u asijského rodu Paphiopedilum. V roce 1992 byl na základě morfologie a analýzy chloroplastové DNA přeřazen do samostatného monotypického rodu Mexipedium.[3][4] Sesterskou větví je rod Phragmipedium. s nímž je druh Mexipedium xerophyticum také schopen křížení.[6]

Druh byl poprvé nalezen v září roku 1985 v mexickém státě Oaxaca a sebrán do herbáře. V roce 1988 byla lokalita znovu navštívena a bylo nalezeno 7 živých rostlin. Z nich byly odebrány malé oddělky a po rozpěstování rozeslány expertům v různých částí světa. Z těchto rostlin pocházejí patrně všechny exempláře této rostliny v kultuře po celém světě. Rostlina poprvé v kultuře vykvetla v roce 1992.[7][8] [9]

Navzdory velké vzácnosti v přírodě je druh docela dobře pěstovatelný. [4] Vyžaduje vzdušný, dobře propustný substrát a v zimě kompletní omezení zálivky. Nároky na světlo jsou střední.[3] Doporučuje se hnojení každé 2 týdny hnojivem zředěným na čtvrtinovou koncentraci. Ideální letní teploty jsou 28-29° C ve dne a 20-21° C v noci, zimní 24-27° C ve dne a 16-18° C v noci. Vlhkost vzduchu by měla být v rozmezí 80-90 % po celý rok.[8]