Metro ve Stockholmu
Metro ve Stockholmu (švédsky Stockholms tunnelbana) je systém podzemní dráhy ve švédském hlavním městě Stockholmu. Tvoří jej tři linky (zelená, modrá a červená), na kterých je v provozu sedm tras.
Metro ve Stockholmu | |
---|---|
Stát | Švédsko |
Město | Stockholm |
Provozovatel | Storstockholms Lokaltrafik MTR Nordic |
Délka sítě | 105,7 km |
Počet linek | 7 |
Počet stanic | 100 |
Počet cestujících | 353 milionů/rok |
Datum otevření | 30. září 1933 (jako premetro) 1. října 1950 (jako metro) |
Linky | 10, 11, 13, 14, 17, 18 a 19 |
Parametry | |
Rozchod koleje | 1,435 mm |
Přívod proudu | pomocí napájecí kolejnice (třetí kolejnice) |
Napětí | 650 V (u linek 13, 14, 17, 18 a 19)
750 V (u linek 10 a 11) |
Vozy a zázemí | |
Nasazené typy vozů | Novější C20 a C30 a starší C1–C15 (Cx) |
Počet vozů | 271 vlaků typu C20
250 vlaků typu Cx |
Depa | 4 depa (3 nadzemní, 1 podzemní) |
Mapa sítě | |
Externí odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vlaky jsou provozovány od 5:00 do 1:00, s prodlouženou noční službou v pátek a sobotu. Na všech linkách jezdí během dne vlaky každých 10 minut, brzo ráno a později večer vlaky jezdí každých 15 minut a během noci jezdí každých 30 minut.
Historie
První část zelené trasy byla otevřena v roce 1950. O pět let později přišly švédské umělkyně Siri Derkertová a Vera Nilssonová s návrhy na výzdobu právě budovaných dalších úseků metra. Nakonec předložily dva návrhy a pro jeden z nich se vyslovily všechny politické síly ve městě. O rok později byla vypsána veřejná soutěž na úpravu hlavní přestupní stanice T-Centralen. Umístění uměleckých děl vzbudilo veliký ohlas a tak se pokračovalo ve stejném stylu i v dalších stanicích. Díky tomu se v celé síti nachází mnoho moderního umění, a někdy bývá stockholmské metro přirovnáváno ke galerii.[1]
První část červené linky byla otevřena pro veřejnost v roce 1964 a jako poslední, modrá linka, až roku 1976. Nejnovější prodloužení celé sítě s délkou nyní 143 km proběhlo roku 1994 a bylo na zelené lince. Ve stockholmském metru se jako v první síti tohoto typu na světě začaly distribuovat bezplatné noviny Metro, které jsou dnes známé ve všech velkých městech na světě.
Stanice
Ve Stockholmu je v provozu 100 stanic, z nichž 47 % je pod zemí. Stanice Kymlinge byla postavena, ale nikdy nebyla použita. Jedna stanice byla vyřazena z provozu a zbourána. Stanice Bagarmossen byla zbourána a nahrazena novou stanicí.
Stockholmské metro je známé pro jeho výzdobu stanic; je nazýváno nejdelší uměleckou galerií na světě. Několik stanic (obzvláště na modré lince) je zdobeno surovým a nedokončeným podložím. Ve stanici Rissne je po obou stranách vestibulu informativní nástěnná freska o historii civilizací Země.
Metro má čtyři přestupní stanice: T-Centralen, Slussen, Gamla Stan a Fridhemsplan.
Linky
- Zelená linka (švédsky Tunnelbana 1) má 3 trasy a 49 stanic. Z těcho 49 stanice je 12 podzemních a 37 nadzemních. Trať je dlouhá 41 km. Byla otevřen 1. října 1950 (trasa mezi stanicemi Slussen a Hökarängen).
- Červená linka (švédsky Tunnelbana 2) má 2 trasy a 36 stanic. 20 stanic je podzemních a 15 nadzemních. Trať je dlouhá 41 km (je o 18 metrů kratší než zelená linka).Byla otevřena 5. dubna 1964.
- Modrá linka (švédsky Tunnelbana 3) má 2 trasy a 20 stanic: 19 stanic je podzemních a jedna je nadzemní. Trať je dlouhá 25 km. Byla otevřeno 31. srpna 1975.
Linka | Úsek | Datum otevření | Délka | Cestovní čas | Počet stanic (centrum města) |
---|---|---|---|---|---|
10 | Kungsträdgården – Hjulsta | 31. srpna 1975 | 15,1 km | 23 min | 14 (5) |
11 | Kungsträdgården – Akalla | 5. června 1977 | 15,6 km | 22 min | 12 (5) |
13 | Norsborg – Ropsten | 2. září 1967 | 26,6 km | 44 min | 25 (10) |
14 | Fruängen – Mörby C | 30. září 1973 | 19,5 km | 33 min | 19 (9) |
17 | Åkeshov – Skarpnäck | 19. listopadu 1958 | 19,6 km | 43 min | 24 (12) |
18 | Alvik – Farsta strand | 24. listopadu 1957 | 18,4 km | 37 min | 23 (12) |
19 | Hässelby strand – Hagsätra | 9. září 1951 | 28,6 km | 55 min | 35 (12) |
Celkem | 110 km | — | 100 (25) |
Zprovoznění úseků podle data
Den | Rok | Úsek | Linka |
---|---|---|---|
1. října | 1950 | Slussen–Hökarängen | Zelená |
9. září | 1951 | Gullmarsplan–Stureby | Zelená |
26. října | 1952 | Kungsgatan (Hötorget)–Vällingby | Zelená |
22. listopadu | 1954 | Stureby–Högdalen | Zelená |
1. listopadu | 1956 | Vällingby–Hässelby gård | Zelená |
24. listopadu | 1957 | Hötorget–Slussen | Zelená |
17. dubna | 1958 | Skärmarbrink–Hammarbyhöjden | Zelená |
18. listopadu | 1958 | Hässelby gård–Hässelby strand | Zelená |
18. listopadu | 1958 | Hökarängen–Farsta | Zelená |
18. listopadu | 1958 | Hammarbyhöjden–Bagarmossen | Zelená |
14. listopadu | 1959 | Högdalen–Rågsved | Zelená |
1. prosince | 1960 | Rågsved–Hagsätra | Zelená |
5. dubna | 1964 | T-Centralen–Fruängen | Červená |
5. dubna | 1964 | Liljeholmen–Örnsberg | Červená |
16. května | 1965 | Örnsberg–Sätra | Červená |
16. května | 1965 | T-Centralen–Östermalmstorg | Červená |
1. března | 1967 | Sätra–Skärholmen | Červená |
2. září | 1967 | Östermalmstorg–Ropsten | Červená |
2. prosince | 1967 | Skärholmen–Vårberg | Červená |
29. srpna | 1971 | Farsta–Farsta strand | Zelená |
1. října | 1972 | Vårberg–Fittja | Červená |
30. září | 1973 | Östermalmstorg–Tekniska högskolan | Červená |
12. ledna | 1975 | Tekniska högskolan–Universitetet | Červená |
12. ledna | 1975 | Fittja–Norsborg | Červená |
31. srpna | 1975 | T-Centralen–HjulstaHjulsta (via Hallonbergen-Rinkeby) | Modrá |
5. června | 1977 | Hallonbergen–Akalla | Modrá |
30. října | 1977 | T-Centralen–Kungsträdgården | Modrá |
29. ledna | 1978 | Universitetet–Mörby centrum | Červená |
19. srpna | 1985 | Västra skogen–Rinkeby (via Sundbybergs centrum) | Modrá |
15. srpna | 1994 | Bagarmossen–Skarpnäck | Zelená |
plán | 2024 | Akalla–Barkarby | Modrá |
plán | 2024 | Odenplan–Arenastaden | Žlutá |
Galerie
- stanice Kungsträdgården
- stanice T-centralen
- stanice Stadion
- stanice Rådhuset
- stanice Näckrosen
- stanice Solna centrum
- stanice Tensta
- stanice Bandhagen
Stanice metra
Zelená trasa
|
Červená trasa
|
Modrá trasa
|
Budoucnost
Modrá linka by měla být prodloužena na sever do budované čtvrti Barkarby (2024).[2]
Reference
- Stockholmské metro jako největší švédská galerie - Novinky.cz. Novinky.cz [online]. [cit. 2020-08-16]. Dostupné online.
- UrbanRail.Net > Europe > Sweden > STOCKHOLM Tunnelbana. www.urbanrail.net [online]. [cit. 2020-02-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Metro ve Stockholmu na Wikimedia Commons
- Galerie Metro ve Stockholmu na Wikimedia Commons
- Stockholm Transport[nedostupný zdroj] - Oficiální stránky anglicky
- Stockholm Transport - Oficiální stránky švédsky
- Stockholm - na stránkách UrbanRail.net (anglicky)
- Fotografie nejmodernějšího vlaku Vagn 2000
- Fotogalerie stanic
- Fotogalerie na stránkách Metroweb: