Metro v Los Angeles

Metro tvoří v americkém okresu Los Angeles páteř systému městské hromadné dopravy. Skládá se ze šesti linek, které obsluhují 93 stanic a celkem 157 kilometrů povrchových i podpovrchových tratí. Provozovatelem systému je společnost Metro Rail, která přímo spadá pod městský úřad pro dopravu LACMTA (Los Angeles County Metropolitan Transportation Authority). Provoz systému byl zahájen v roce 1990 a v současnosti probíhá výstavba několika dalších úseků. Systém je propojen s expresními autobusovými linkami Metro Busway a s příměstskou železnicí Metrolink. Metru se přezdívá „America's best“, což svědčí o jeho kvalitě.

Los Angeles Metro Rail
StátKalifornie, USA
MěstoLos Angeles
ProvozovatelLACMTA
Délka sítě157,1 km
Počet linek6
Počet stanic93
Počet cestujících108 mil. (2018)
Datum otevření1990
Poslední rozšíření2016
Linky
Parametry
Typ metraMetro, Lehké metro
Rozchod koleje1 435 mm
Přívod prouduNapájecí kolejnice, Pantograf
Napětí750V DC
Mapa sítě

Mapa sítě metra v Los Angeles
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Na počátku 20. století existovala v jižní Kalifornii rozsáhlá soukromá železniční síť o délce přes 1 600 km, na které provozovaly hromadnou dopravu dvě společnosti. První z nich byla Pacific Electric (přezdívaná Red Cars), která obsluhovala příměstské a meziměstské linky. Druhá společnost, Los Angeles Railway (známá jako Yellow Cars), provozovala pouliční tramvajovou dopravu v Downtownu a blízkém okolí. Nedostatek finančních prostředků způsobil, že Pacific Electric začala od roku 1927 nahrazovat méně vytížené tratě levnější autobusovou dopravou. V roce 1958 byly zbylé soukromé železniční i autobusové dopravní společnosti sloučeny a převedeny do státní organizace Los Angeles Metropolitan Transit Authority. Rok 1963 poté znamenal konec městské železniční dopravy, likvidaci tratí a náhradu autobusovou dopravou.

Rostoucí počty aut a čím dál častější tvorby masivních dopravních zácp vedly v následujících desetiletích k rychlému návratu k podpoře železniční dopravy. Snahy o větší ochranu životního prostředí, nárůst počtů obyvatel i cen benzínu se zasadily o návrat městské železniční dopravy do okresu Los Angeles. S využitím prostředků ze zvýšených daní, což si odhlasovali voliči ve volbách, zahájil dopravní úřad LACMTA v roce 1985 výstavbu první novodobé linky městské železniční dopravy. O pět let později, 14. července 1990, byl zahájen provoz mezi stanicemi Pico a Willow Street na Blue Line (dnešní A Line). Během následujících let přibylo dalších pět linek, které společně tvoří páteř hromadné dopravy v Los Angeles County.

Linky

Název
linky
Logo Starý
název
Rok
otevření
Délka
v km
Počet
stanic
Konečné
stanice
Typ Vozidla
A Line
Blue Line 1990 34,3 22 7th Street/Metro Center
Downtown Long Beach
Lehké metro Siemens P2000
Kinkisharyo P3010
B Line
Red Line 1993 26,4 14 North Hollywood
Union Station
Metro Breda A650
C Line
Green Line 1995 31,4 14 Redondo Beach
Norwalk
Lehké metro Siemens P2000
Kinkisharyo P3010
D Line
Purple Line 2006 10,3 8 Wilshire/Western
Union Station
Metro Breda A650
E Line
Expo Line 2012 21,1 19 7th Street/Metro Center
Santa Monica
Lehké metro Kinkisharyo P3010
L Line
Gold Line 2003 47,8 27 APU/Citrus College
Atlantic
Lehké metro AnsaldoBreda P2550
Kinkisharyo P3010

Vozový park

Metro

Pro linky B a D má dopravce k dispozici flotilu 104 vozů typu A650 od italského výrobce Breda. Jsou vyrobeny z nerezové oceli a vybaveny klimatizací, prostory pro hendikepované, systémem ATO (automatické vedení vlaku), zařízením pro nouzovou komunikaci a jejich maximální rychlost činí 110 km/h. Prvních 30 vozů vybavených stejnosměrnými motory Westinghouse bylo vyrobeno v letech 1988 až 1993. Druhá série čítající 74 vozů se střídavými motory od General Electric spatřila světlo světa v letech 1995 až 1997. Vozy jsou podle potřeby spřahovány do čtyř či šestivozových souprav.

Lehké metro

Vozový park na linkách A, C, E a L tvoří dvoučlánkové vozy vyrobené z nerezové oceli o délce 26,52 metru. První generaci tvořily vozy řad P865 a P2020 japonského výrobce Nippon Sharyo, které sloužily od zahájení provozu v roce 1990 až do dubna 2021. V roce 1999 byly do provozu zařazeny vozy Siemens P2000, kterých bylo dodáno celkem 52. Společnost AnsaldoBreda dodala v letech 2005 až 2011 dohromady 50 vozů řady P2550. Nejnovější a nejpočetnější řadu tvoří 235 vozů P3010, které byly navrženy japonskou společností Kinkisharyo a montovány v letech 2014–2020 v kalifornském Palmdale.

Budoucnost

Mapa projektů metra v Los Angeles
Budoucí linkové vedení v centru LA
Přestupní uzel Montclair

Nová linka K

Trasa budoucí linky K (dříve Crenshaw/LAX Line) částečně vychází z původní linky č. 5 společnosti Los Angeles Railway, která v letech 1920 až 1955 spojovala centrum Los Angeles s městem Hawthorne. Po nepokojích v roce 1992 město hledalo cestu, jak pomoci obyvatelům chudšího regionu South Los Angeles, čemuž mělo pomoci nové spojení s centrem města a ekonomický růst související s výstavbou. Dalším podnětem byla možnost napojení Mezinárodního letiště Los Angeles na další linku metra. Nová linka povede od stávající stanice linky E Expo/Crenshaw jižním směrem přes Leimert Park a Inglewood k letišti. Tam bude napojena na trať stávající linky C, což umožní následující změny v linkovém vedení: Linka K bude provozována v úseku Expo/Crenshaw – Norwalk a linka C bude zkrácena o úsek Imperial/Wilmington/Rosa Parks – Norwalk. Stavba byla zahájena v roce 2012, zahájení provozu s cestujícími je plánováno na rok 2022.

Regional Connector

Cílem projektu s názem Regional Connector je prodloužení tunelu linek A a E ze současné konečné 7th Street/Metro Center v Downtownu až k losangeleskému nádraží Union Station a následné propojení s tratí linky L. To umožní nejen nahrazení linky L prodlouženými linkami A a E, ale i posílení dopravy v samotném centru Los Angeles a snížení počtu přestupů. Linka A bude poté provozována v úseku Long Beach – APU/Citrus College (později Montclair) a linka E obslouží úsek Santa Monica – Atlantic station. Oficiální zahájení stavby proběhlo v roce 2014, pravidelný provoz s cestujícími bude zahájen v roce 2022.

Prodloužení linky D

Prodloužení linky D ze stávající konečné Wilshire/Western dále na západ do Westside bylo schváleno v roce 2009. Na 14 kilometrů dlouhém úseku, jehož výstavba je rozdělena do tří etap, vznikne sedm nových stanic. Nový úsek spojí Westwood, Century City, Beverly Hills a oblast okolo bulváru Wilshire s centrem Los Angeles. Otevírání jednotlivých etap je plánováno postupně na roky 2023 (do Wilshire/La Cienega), 2025 (do Century City/Constellation) a 2027 (do Westwood/VA Hospital). V blízkosti stanice Westwood/UCLA vyroste při příležitosti konání Letních olympijských her v roce 2028 nová olympijská vesnice.

Prodloužení linky L (A)

Mezi městy Azusa a Montclair probíhá od roku 2017 výstavba dvaceti kilometrů nové tratě pro linku L (po dokončení projektu Regional Connector ji bude využívat linka A). Projekt za 1,5 miliardy dolarů zahrnuje mimo jiné výstavbu šesti nových stanic od současné konečné APU/Citrus College směrem na východ a přestavbu uzlu Montclair Transcenter. První část nového úseku obsahující stanice Glendora, San Dimas, La Verne a Pomona bude otevřen v roce 2025. Zbylý úsek se stanicemi Claremont Village a Montclair bude zprovozněn o dva roky později. Půjde o první linku v síti losangeleského metra, která bude vyjíždět mimo okres Los Angeles – konečná stanice Montclair bude ležet v sousedním okresu San Bernardino.

Galerie

Související články

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Los Angeles Metro Rail na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.