Metro v Baku

První plány na výstavbu metra v Baku se objevily již ve 30. letech 20. století, ale rozhodnutí o zahájení stavby padlo až ve 40. letech. První práce byly zahájeny v roce 1951, ale o dva roky později byly z finančních důvodů a kvůli obtížným hydrogeologickým podmínkám zastaveny.[7]

V roce 1960 byla stavba obnovena, ale vzhledem k rozvoji města se změnily trasy tratí a pořadí úseků. Vzhledem k poloze Baku bylo upuštěno od trojúhelníkového uspořádání se třemi křížícími se linkami, které bylo charakteristické pro systémy metra ve městech bývalého SSSR. Byla vybrána varianta se dvěma eliptickými tratěmi, které se kříží na nádraží. Navíc byla zjednodušena konstrukce přestupní stanice s předpokladem, že vlaky obou linek budou využívat jedno nástupiště.[7]

6. listopadu 1967, v den 50. výročí Říjnové revoluce, bylo v Baku spuštěno metro jako pátý systém podzemní dráhy v SSSR po Moskvě, Leningradu, Kyjevě a Tbilisi. První úsek červené linky 1 byl dlouhý 6,5 km a skládal se z 5 stanic. O rok později byl otevřen 2,2 km dlouhý úsek jako začátek zelené linky 2, který končil u plánované přestupní stanice 28 Aprel, která byla v té době společnou stanicí obou linek. V roce 1979 byla otevřena technická stanice Elektrodepo a do roku 1989 byly tratě postupně rozšiřovány.[7]

Po rozpadu Sovětského svazu se politická situace v Ázerbájdžánu stala nejistou a došlo k hospodářské krizi, takže navzdory probíhajícím pracím na dalších úsecích bylo rozšiřování bakinského metra přerušeno a došlo k delší přestávce v rozvoji systému. V roce 1993 byla přestupní stanice, která byla rok předtím přejmenována na 28 May, rozšířena o samostatné nástupiště pro linku 2, čímž vznikla stanice Cəfər Cabbarlı, a došlo tak k propojení obou částí linky. O rok později došlo ke dvěma útokům,[8] při nichž bylo zabito 27 lidí a 107 zraněno. V roce 1995 naopak došlo k požáru vlaku v tunelu.[9][10] Při nehodě zahynulo 289 cestujících a 265 jich bylo zraněno. Oficiálně byla za příčinu považována elektrická závada, ale nebyla vyloučena ani možnost sabotáže. K dalšímu rozšíření systému metra v Baku došlo v roce 2002, kdy byl zahájen provoz stanice Həzi Aslanov, která byla vybudována s finanční podporou Evropské unie. V roce 2008 byl opět rozšířen přestupní uzel linky 2 a v roce 2011 byly otevřeny další stanice linky. Systém byl tehdy dlouhý 34,6 km.[7]

Dne 19. dubna 2016 byl zahájen provoz fialové linky 3.[11] Její slavnostní otevření provedl prezident země Ilham Alijev.[12] Po tomto rozšíření dosáhl systém délky přes 35 km.

V únoru 2018 byla podepsána smlouva s ruskou společností Metrovagonmaš na dodávku 2 jednotek pětivozových vlaků.[13]

V dubnu 2019 byla poprvé v historii bakinského metra najata žena jako řidička.[14]

Dne 31. března 2020 bylo metro z důvodu pandemie covidu-19 dočasně uzavřeno.[15] V květnu 2020 bylo metro opět otevřeno, ale po několika dnech bylo zase uzavřeno až do 14. září. V říjnu 2020 bylo metro opět uzavřeno. Během této výluky byla zahájena generální oprava staničních kolejí. Definitivní otevření metra po covidu proběhlo až 31.5.2021.[16]

29. května 2021 byla oficiálně otevřena nejnovější stanice metra - Stanice 8. listopadu. Pojmenovaná je na počest Dne vítězství ve druhé karabašské válce.[17] Pro veřejenost byla stanice Linky 3 otevřena 31.5.2021.