Metadata Object Description Schema

MODS sice nezahrnuje kompletní set prvků MARC, avšak jeho obsahem jsou i nové prvky. Při rozvoji projektu přibyly další atributy a prvky a zlepšila se převoditelnost dat z jiných a do jiných formátů tak, aby se snížila ztrátovost a data se blížila originálu. MODS sestává ze souboru bibliografických prvků, který byly speciálně navrženy pro knihovny (dříve pouze pro práci s papírovými dokumenty), použít jej lze však i v jiných institucích, neboť schématem MODS jde popisovat jakékoliv médium (monografie, CD-ROMy, mapy, webové stránky). MODS je založen na jazyce XML.[4] Obsah prvků lze instruovat jakýmikoliv katalogizačními pravidly, doporučené je používat AACR2. Šablona XSLT automaticky generuje interpunkci ISBD podle jednotlivých tagů. K plné verzi MODS vznikla i jednodušší verze MODS Lite s 15 prvky, které má i nekvalifikovaný Dublin Core, čímž ho dokáže nahradit a díky stejným prvkům umožňuje lepší převádění záznamů mezi MODS a DC.[3] Verze 3.3 čítá 20 základních prvků umožňující popsat dokument. Prvky se dále dělí na podprvky (dílčí prvky). K jednotlivým prvkům i podprvkům lze přiřadit atributy, které jsou ovšem nepovinné. Prvky i podprvky se dají opakovat. Podprvky musí dodržovat přesně dané pořadí, atributy žádné takové pevné pořadí nemají a nedají se opakovat. Kořenový prvek <mods> uzavírá celý obsah. Elementy MODS byly optimalizovány pro popis bibliografických metadat.[1]

MODS se používá v knihovních katalozích, archivech, muzeích, digitálních knihovnách či k popisu webových stránek. Popisují se jím papírové knihy, digitální objekty, hudební partitury, obrazy, videa či 3D objekty. Lze vytvořit individuální schéma pouze s prvky, které jsou potřeba. Umožňuje tvorbu originálních popisků v XML.[1] Používá se ve webovém archivu Minerva, hudebním archivu MusicAustralia či v programu Biblio. Většina projektů na bázi MODS se realizuje v USA, postupně se rozšiřuje i do Velké Británie, Japonska, Brazílie nebo Řecka. U nás se uvažuje o jeho zavedení především v projektech digitálních depozitních knihoven, například v rámci integrace Jednotné informační brány a dalších nadnárodních portálů.[1]

MODS je zcela kompatibilní a konverzibilní s MARC a Dublin Core. Ke konverzi z MARC byl ostatně původně vyvinut. Díky snadné konverzi z MARC 21 a Dublin Core instituce nemusí při přechodu na MODS znovu katalogizovat celý fond, konverzi lze provádět pomocí šablon.[3] Při konverzi záznamů z MARC 21, kde se interpunkce vkládá ručně, může docházet ke zdvojení.[3] I MARC je použitelný k výměně záznamů mezi institucemi, které jej používají, proto se mu také říká výměnný formát.[5] Díky tomu, že MARC 21 je adaptovaný v prostředí XML, umožňuje převoditelnost do MODS a Dublin Core.[6] Dublin Core umožňuje sjednocovat formáty popisných metadat do obecnějšího formátu.[7]

Na rozdíl od MARC 21 lze význam většiny prvků a atributů v MODS pochopit přímo ze záznamu, aniž bychom potřebovali manuál.[1] Při konverzi dat z MARC 21 může v MODS docházet ke zdvojení interpunkce, pokud byla původně vkládána ručně. Z MODS lze konvertovat záznamy pomocí šablon. MODS má i jednodušší verzi MODS Lite. Podprvky v MODS umožňují dosáhnout větší detailnosti a přesnosti popisu.[1]