Mesangiální buňka

Mesangiální buňka tvoří společně s mesangiální matrix mesangium, což je struktura uložená mezi glomerulárními kapilárami a tvoří jednu ze tří částí glomerulu v ledvinách.

Stavba mesangia s mesangiálními buňkami

Popis

Mesangiální buňky jsou specializované buňky fagocytujícího charakteru, mají schopnost kontrakce podobně jako hladké svalstvo a jejich práce je regulovat tok krve kapilárami. Jsou pevně usazeny v extracelulární matrix, která se vyskytuje mezi glomerulárními kapilárami.[1]

Mesangiální buňky můžeme rozdělit do dvou typů, z nichž má každý své specifické funkce a umístění. Jednak to jsou extraglomerulární mesangiální buňky, což jsou buňky nacházející se na povrchu glomerulu, v blízkosti macula densa a ledvinných cév. Druhý typ představují intraglomerulární mesangiální buňky, což jsou specializované pericyty umístěné mezi glomerulárními kapilárami v glomerulu.

Funkce

Mesangiální buňky plní v glomerulu několik důležitých funkcí a mají proto své nezbytné vlastnosti. Fagocytují, jsou schopné kontrakce a proliferují. Umí nasyntetizovat mesangiální matrix, která obsahuje fibronektin, kolagen typu 4, perlecan a laminin, a vylučují biologicky aktivní látky jako třeba prostaglandiny a endotheliny.[1]

Filtrace

Mesangiální buňky se účastní a pomáhají filtračnímu procesu hlavně díky tomu, že poskytují mechanickou oporu pro kapiláry v glomerulu, kontrolují obrat materiálu bazální laminy díky své fagocytující aktivitě a také fagocytují imunoglobuliny, které se v bazální lamině zachytily. Regulují tok krve díky kontrakčním schopnostem, vylučují biologicky aktivní látky a odpovídají na angiotenzin II, který způsobuje stažení cév.[2]

Filtrační membrána v glomerulu neobklopuje kapiláru po celém povrchu. Proto mohou imunoglobuliny a doplňkové molekuly, které by jinak nebyly schopné překonat filtrační bariéru, vstoupit do mesangiální matrix. Tato bariéra může způsobit hromadění a zachytávání určitých látek, jako jsou například imunoglobulinové komplexy.

Poškození

V mesangiu mohou být polapeny antigeny imunoglobulinových komplexů, právě kvůli zmíněné filtrační bariéře. Tyto imunoglobuliny navíc mají vazebná místa pro proteiny, které samy o sobě způsobují poničení glomerulu a tak dochází ke zničení mesangiálních buněk, které může vést až k odumření glomerulu. Další poškození mesangiálních buněk se nazývá akutní glomerulonefritida a je způsobena proliferací těchto buněk poté, co v těle proběhla bakteriální infekce, která způsobila produkci imunitních komplexů, které hned přilákaly monocyty. Tato nemoc je u dětí obvykle vyléčitelná, ale dospělým může způsobovat vážnější problémy.[1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mesangial cell na anglické Wikipedii.

  1. KIERSZENBAUM, Abraham L., Histology and Cell Biology: An Introduction to Pathology, [s.l.] : Mosby Elsevier, 2007. 671 s. ISBN 0323045278.
  2. BARTON, M., KOHAN, D. E., Endothelin in Renal Physiology and Disease, S. Karger AG, 2011, 266 s., dostupné online
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.