Mera skvrnitá

Dospělci jsou asi 2,5–3 mm dlouzí, okrově zbarvení nebo nahnědlí. Křídla jsou průhledná a umístěna střechovitě šikmo k sobě na těle. Vajíčka jsou žlutá, uložená ve štěrbinách v borce. Nymfy jsou zploštělé, žlutooranžové barvy, která se v průběhu času stává hnědočernou.

V juvenilním stadiu jsou pokryty medovicí, pro ochranu. Také vejce jsou pokryty medovicí, jsou žlutooranžové. Přezimuje dospělec pod kůrou stromů. Mera mívá pět generací za rok, v Česku tři.[3] Začíná se probouzet v březnu (i únoru) s teplotami nad 10 °C. Vrchol kladení vajíček je v dubnu a květnu. V květnu se líhnou noví jedinci.

Medovice a plísně na listech. Při poklepu na větve stromu okřídlení jedinci vyletují z větví a chvíli poletují v okolí a znovu se usazují na strom.[4]

Mera skvrnitá poškozuje pupeny, mladé listy, mladé větve, a někdy dokonce i ovoce, které pak rezaví. Listy opadávají.[3]

Poškození může být přímé nebo nepřímé. Nejdříve se omezí vegetativní růst a dochází k deformacím, malým nekrózám na výhonech a listech, v důsledku sání. Hojná tvorba medovice způsobuje omezení fotosyntézy a popáleniny tkání. Kromě toho umožňuje rozvoj hub, které dále snižují účinnost fotosyntézy.

Mera skvrnitá je přenašečem nebezpečných chorob ovocných dřevin, například fytoplazmy chřadnutí hrušně.

Je třeba provádět integrovanou ochranu rostlin. Chemická ochrana je doporučena pouze při překročení prahových hodnot, při kalamitním výskytu a vybírat přípravky s ohledem na přítomnost přirozených nepřátel. V Česku se vyskytují dostatečně silné populace dravých ploštic a dalších predátorů, kteří jsou schopni omezovat běžné výskyty a eliminovat poškození bez použití toxických přípravků.