Meopta Bratislava

Opticko-mechanický závod v Bratislavě vznikl jako pobočka firmy C. P. Goerz. Koncem roku 1866 založil Carl Paul Goerz zasilatelskou firmu matematických pomůcek. Dodával hlavně rýsovací potřeby, úhloměry, příložníky a logaritmická pravítka do škol. Pozdější svůj program rozšířil o fotografické přístroje. Tento vzestup ho donutil k vlastní výrobě fotografických přístrojů. Nejprve zřídil mechanickou dílnu a postupně i optickou, v níž vyráběl objektivy. Později zaměřil výrobu i na vojenské optické přístroje. Mezi první fotoaparáty patřila komora Velox, další byla Reportér. Fotoaparáty opatřil štěrbinovou závěrkou a tak vznikla komora Anschutz. Požadavek na zmenšování fotoaparátů řešil vývojem sklopných přístrojů a nových závěrek. V roce 1899 začal vyrábět přístroj Goerz-Photo-Stereo-Binocle, který byl divadelní kukátkem, dalekohledem a fotografickým přístrojem zároveň. U zrcadlové reflexní komory Reflex-Ango se zaostřovat fotografovaný předmět na matnici. Pro amatéry byl určen malý fotografický přístroj Tenax, který snímal obrázky formátu 4.5 × 6 cm. Mezi nejdokonalejší komory patřila Manufox-Tenax. Aby zabezpečili kvalitu svých fotografických přístrojů začali s vývojem a výrobou objektivů. Pro tuto činnost získala firma teoretika - výpočtáře a optika. První objektiv, který vyrobili byl univerzální aplanát s ohniskovou vzdáleností 18 cm. V závodě vyřešili a vyrobili nové výkonné stroje na zpracování optiky. Ve firemních katalozích je propagovali pod názvem Lynkeiskop a v roce 1892 začali propagovat také nový širokoúhlý reprodukční objektiv. Do výpočtářského oddělení přijali vědeckého pracovníka, který navrhl řadu dalších kvalitních objektivů. Firma Kodak používala ve svých fotografika přístrojích objektivy firmy Goerz. Objektivy dostaly ochranné známky Dagor, Alethar, Pantar a pod. V průběhu 25. let se vyrobilo cca 300 000 objektivů.

Z vojenských přístrojů se začal jako první vyrábět v roce 1891 Galileův dalekohled C 91 pro pruskou armádu. Porrovým vynálezem - pomocí hranolů převracení obrazu - nastal ve vývoji dalekohledů obrat. V roce 1897 přišel Goerz na trh s dalekohledy Binoclom, který vytvořil předpoklady pro výrobu dalekohledů na dlouhé roky.

V roce 1902 přišel na trh lovecký dalekohled, který byl schopen šestinásobného zvětšení obrazu a divadelní kukátko.

Pro potřeby dělostřelectva navrhla firma panoramatický dalekohled, který znamenal rozmach ve výrobě vojenských přístrojů. Pro velkou poptávku po vojenských přístrojích zřídil vojenské konstrukčně vývojové oddělení.

Firma vyráběla i puškové dalekohledy (např. Certare). V roce 1904 vyrobila firma první panoramatický periskop pro ponorky. Pro armádu se vyráběly také velké pozorovací přístroje ze zvětšením 40-54x, periskopy buzolové směrník, koincidenčný dálkoměrů a nůžkový dalekohled. Firma Goerz vyráběla i některé speciální přístroje např. pro meteorologii případně jiné oblasti.

Firma měla hlavní závod ve Fridenau a Wintersteinu a kromě nich pobočky a obchodní zastoupení v zahraničí. Například v roce 1905 vznikl závod v Petrohradě a Vídni a v Bratislavě v roce 1907.

Rakousko-uherský závod C. P. Goerz, Viadenská spoločnosť s r.o. obdržela živnostenský list na zřízení bratislavské filiálky 5. října 1907. Předmětem činnosti byla výroba, montáž, oprava a prodej optických a mechanických přístrojů.

Výrobní program bratislavského závodu tvořily zejména potřeby rakousko-uherské armády. Byly to panoramatické dalekohledy, různé typy dvojitých dalekohledů, buzolové směrníky, dálkoměry ze základnou do 2 m a pod. Podrobnosti o výrobním programu se však nezachovaly.

Na začátku se přístroje vyráběly v adaptovaných místnostech bývalého parního mlýna a maštale na Karpatské ulici č. 7. V bývalé stáji se nacházela montáž a nad tou se přistavělo patro, kde byla optická a justážní dílna. Mechanická dílna se vybudovala později, na počátku první světové války. Podle ústního podání pracovalo v závodě v roce 1909 73 zaměstnanců, v roce 1913 91 zaměstnanců a v roce 1914 celkem 120 zaměstnanců.

Výrobní program mezi dvěma válkami tvořili výhradně přístroje vojenského charakteru. Byly to dalekohledy, panoramatické dalekohledy, dálkoměry se základnou do 2m, buzolové směrníky. V letech 1941 až 1944 se vyráběly v závodě dalekohledy 6x30, dálkoměry vz. 35 o základně 70 cm, stereodialkomery o základně do 2 m, dělové zaměřovače vz. 15, pomocné zaměřovací dalekohledy, minový zaměřovač vz. 36, libelové kvadranty a buzoly. Počet zaměstnanců klesl po první světové válce na 20. Obnovením koncernu C. P. Goerz začala zaměstnanost vzrůstat. V roce 1925 měl závod 38 pracovníků, v roce 1938 to bylo již 210 dělníků a 6 úředníků. Závod byl plně závislý na vídeňském podniku, kde byl soustředěn vývoj, technické oddělení a hlavní finanční účtárna. Nejvyššího stavu dosáhl závod v letech 1943 a 1944, a to 430 zaměstnanců.

Po druhé světové válce procházel závod různými organizačními změnami.

Od roku 1945 až 1946 byl pod národní správou a majetkově patřil Fondu národní obnovy.

Od roku 1947 byl ve zprávě Kovorobných a strojírenských závodů na Slovensku

Od roku 1948 byl ve zprávě Považských strojíren np Považská Bystrica

Od roku 1949 přešel do přesné mechaniky n.p. Stará Turá.

Od 1. 6. 1952 jako samostatný podnik Meopta pod Ministerstvo všeobecného strojírenství.

I po 2. světové válce se závod nacházel v Karpatské ulici. Koncem roku 1947 se rozšířil o provoz v Malinovské ulici (Šancová). V roce 1948 s výrobou tlakoměrů otevřel na krátký čas i provozovnu v ulici Únorového vítězství (Račianska) a s výrobou budíků malou provozovnu v Jelení ulici. Získal i vývojovou konstrukci a dílnu v Praze. Závod si vybudoval fotochemické laboratoř v podniku Techna v Novém Meste nad Váhom. V roce 1951 se nastěhovalo výpočtové oddělení s polu s optickou laboratoří do zapůjčených prostor Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě (dnes je to Slovenská technická univerzita). Již v roce 1947 se uvažovalo s výstavbou nového závodu. Ten se také začal stavět v Krupine roce 1953. O rok později se výstavba zastavila. Konečně v roce 1955 se začalo s výstavbou nového závodu v Bratislavě - Krasňanech. Pod vlivem různých organizací, kterým závod postupně patřil, vyvíjel se i výrobní program. V roce 1953 vyráběl závod tyto hlavní produkty: korekční filtry pro barevnou fotografii v Novém Městě nad Váhom, kusová výroba elektroforetických přístrojů fotoelasticimetrů v Praze, asférická zrcadla a převíječky v Bratislavě. V následujícím roce se rozšířil program o reprodukční přístroj REF, kameru pro osciloskop a polarizační brýle. V roce 1955 byl zaveden do výroby epidiaskop Optirex a kufříkový čtecí přístroj Reproskop. V roce 1956 se začaly zavádět do výroby lovecké dalekohledy Malov a Leasr. V roce 1957 se začal vyrábět tricinoskop a polariskop. Z uvedeného stručného přehledu hlavních výrobků vyplývá, že závod neměl ustálený výrobní program. Proto vedení závodu soustředilo své úsilí na získání vhodného programu a hlavně vybudovat vlastní vývojovou konstrukci přímo v Bratislavě.

Rok 1958 byl významným mezníkem v historii závodu. Začátkem roku byl totiž začleněn jako pobočný závod pod Meoptu Přerov a v květnu se přestěhoval do nových objektů v Bratislavě - Krasňanech. Zároveň začal zavádět do výroby nově vyvinuté přístroje, zejména statické promítací, které se měly stát v rámci podniků Meopty jeho hlavním programem. Prvním byl diaprojektor Medior. Dál se v roce 1958 vyráběl epidiaskop Optirex, lovecké dalekohledy Malov a Lesar, fotoelasticimeter, trichinoskop, polarizační fólie a korekční filtry. V roce 1959 rozšířil svůj program o diaprojektory Medior a Mikromar, diarámečky Adiaco 5x5, kyvety a měniče pro fotoelasticimetry. V roce 1961 byl zaveden do výroby automatický diaprojektor Adior, divadelní diaprojektor DD 5000, lovecký dalekohled Orlov 4x a nová elektroforéza - kapalinový refraktograf. V roce 1964 obohatil svůj program jednak o učební pomůcky: žákovské soupravy pro optiku a siloměry, jednak o diaprojektory Predior a Medior 2, divadelní diaprojektor DD 2000 a asférická zrcadla pro projektory. V roce 1966 zahájil výrobu optické demonstrační soupravy a projektoru pro 8mm film Meocord 8. Výroba tohoto na svou dobu velmi pokrokového amatérského filmového projektoru však brzy skončila, protože přišel nový formát filmu super 8, který stávající 8mm film rychle vytlačil. Zároveň padlo i rozhodnutí, že se na 8mm projektory bude nadále specializovat Meopta Hynčice a Meopta Bratislava zůstane jen u statických projekčních přístrojů, které rozšíří o dosud nevyráběné zpětné projektory. V roce 1967 zavedla do výroby episkopy Epirex a diaprojektory Medi a Medirex.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku MEOPTA Bratislava na slovenské Wikipedii.

• Meopta Přerov

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Meopta Bratislava na Wikimedia Commons
• Domácí stránka výrobce.