Meng Chao-žan

V mládí žil osamoceně v horách. Do hlavního města se dostal až ve čtyřiceti letech a stal se zde blízkým přítelem básníka Wang Weje. Nestál ale o úřednické místo, které se pro něho Wang Wej snažil získat, věnoval se raději toulkám a dlouhým besedám s přáteli.

Jeho poezie, která silně odráží myšlenky buddhismu a které se obdivovali básníci Li-Po a Tu Fu, vyjadřuje touhu po klidu mysli i srdce, po oproštění od každodenních malicherností. V krajinných básních podmanivě zachycuje pohodu venkovského života. Jeho pětislabičná osmiverší patří k vrcholným výtvorům této básnické formy.[1]

Čtyřverší Jarní svítání je uvedeno v překladu Josefa Hiršala:

Než nadál jsem se v jarním spánku, rozbřesk je tu.
Odevšad slyšte ptačí zpěv zaznívat za rozkvětu.
Po celou noc halasil vítr a šuměl déšť.
Kolik tak asi opadalo květů?

• Trojzvuk, Melantrich, Praha 1987, přeložil Josef Hiršal pod jménem Marty Ryšavé[2] (jde o výbor z poezie Meng Chao-žana, Wang Weje a Paj Siang-šana).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Meng Chao-žan na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Meng Chao-žan
• (anglicky) http://www.chinese-poems.com/meng.html