Mendelovy zákony dědičnosti
Mendelovy zákony dědičnosti shrnují pravidla, která se uplatňují při dědičnosti znaků pohlavím neovlivněných, které kódují geny náležící k různým genovým vazebným skupinám. Tato pravidla přímo vyplývají z prací Gregora Mendela, nicméně on sám je takto explicitně neformuloval.
Mendelovy fenotypové zákony
1. Zákon o uniformitě hybridů
Zákon o uniformitě hybridů F1 generace homozygotů (Také První Mendelův zákon)
- Křížíme-li dominantního homozygota s homozygotem recesivním, jsou jejich potomci F1 generace v sledovaném znaku všichni stejní. Reciproká křížení u jakýchkoliv jedinců F1 generace dávají shodné výsledky.
2. Zákon o štěpení v potomstvu hybridů
- Při křížení heterozygotů lze genotypy a fenotypy vzniklých jedinců vyjádřit poměrem malých celých čísel. Vzniká genotypový a fenotypový štěpný poměr.
- např. 1:2:1, 3:1,...
Mendelovy genotypové zákony
1. Zákon o samostatnosti alel
- Genotyp je soubor samostatných genů určujících znaky. Každý znak je určen dvojicí samostatných alel.
2. Zákon o segregaci alel
- Dvojice samostatných alel se při zrání rozcházejí a do každé gamety přechází jedna z obou alel.
3. Zákon o nezávislé kombinaci alel
Zákon o volné kombinovatelnosti alel s výjimkou genů ve vazbě
- Vzájemným křížením polyhybridů (vícenásobných heterozygotních hybridů) vzniká genotypově i fenotypově nejednotné potomstvo s tolika kombinacemi genů, kolik je možných matematických kombinací mezi dvěma matematickými veličinami.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mendelovy zákony dědičnosti na Wikimedia Commons
- Mendelův původní článek z roku 1865 (německy)
Portály: Biologie
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.