Melina Mercouri

Melina Mercouri anebo Melina Merkuriová[1], řecky Μελίνα Μερκούρη (18. října 1920, Atény6. března 1994, New York) byla řecká herečka, zpěvačka a politička.

Melina Mercouri
Rodné jménoΜαρία Αμαλία Μερκούρη a María Amalía Merkoúri
Narození18. října 1920
Athény
Úmrtí6. března 1994 (ve věku 73 let)
sub-entity for trading entities and public administration
Příčina úmrtírakovina
Místo pohřbeníPrvní athénský hřbitov
BydlištěAthény (1920–1950)
Paříž (1950–1955)
Athény (1974–1994)
NárodnostŘekové
Alma materDramatická škola Národného divadla
Povoláníherečka, zpěvačka, politička, spisovatelka, divadelní herečka a filmová herečka
OceněníPrix d'interprétation féminine (1960)
Politická stranaPanhelénské socialistické hnutí
ChoťJules Dassin (1966–1994)
Panagis Charokopos
RodičeStamatis Mercouris
PříbuzníSpiros Merkouris (sourozenec)
FunkceSubstitute member of the Parliamentary Assembly of the Council of Europe (1978–1982)
zástupce Parlamentního shromáždění Rady Evropy (1989–1991)
Minister of Culture and Sciences of Greece
Minister of Culture of Greece
Member of the Hellenic Parliament
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V letech 1981–1989 a 1993–1994 byla řeckou ministryní kultury, a to za levicovou stranu Panhelénské socialistické hnutí (Πανελλήνιο Σοσιαλιστικό Κίνημα), jejíž byla spoluzakladatelkou. Je autorkou projektu Evropské město kultury, který Evropská unie rozjela roku 1985. Proslula svou mezinárodní kampaní proti řecké vojenské juntě, která se v zemi chopila moci roku 1967.

Její nejslavnější filmovou rolí byla prostitutka Ilja ve snímku Pote Tin Kyriaki (Ποτέ Την Κυριακή), za kterou dostala cenu pro nejlepší herečku na festivalu v Cannes roku 1960 a byla nominována na Oscara a cenu BAFTA. Na cenu BAFTA byla nominována též roku 1962 za titulní roli ve snímku Phaedra. Třikrát byla též nominována na Zlatý glóbus (filmy Phaedra, Topkapi a Promise at Dawn).

Jejím manželem byl režisér Jules Dassin.

V anketě Velcí Řekové (Μεγάλοι ΈλληνεςMegali Ellines) řecké stanice Skai TV z roku 2009, jejímž cílem bylo vybrat největší osobnosti řecké historie, počítaje v to dějiny starověkého Řecka, skončila na 13. místě.

Reference

  1. HRADEČNÝ, Pavel, et al. Dějiny Řecka. 3. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2015. 785 s. (Dějiny států). ISBN 978-80-7422-456-0. S. 12.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.