Maxim Lvovič Koncevič

V letech 1980 až 1985 studoval matematiku na Lomonosovově univerzitě v Moskvě, studium zakončil doktorátem a ziskem titulu Ph.D. na Univerzitě v Bonnu v roce 1992.[1]

Jeho výzkum je inspirován prácemi Richarda Feynmana a Edwarda Wittena.[2] Zaměřuje se především na problémy algebraické geometrie, algebraické topologie a některé geometrické aspekty matematické fyziky, například teorii uzlů, kvantování, nebo zrcadlovou symetrii. Několika významných výsledků dosáhl při řešení problémů souvisejících s teorii strun, čímž přispěl k současné snaze matematiků a fyziků o nalezení tzv. teorie všeho.

Působil jako hostující profesor na Rutgersově univerzitě,[2] dále na Harvardově univerzitě, Princetonské univerzitě a Kalifornské univerzitě v Berkeley.[1][2] V současnosti je profesorem na francouzském institutu Institut des Hautes Études Scientifiques a na americké Univerzitě v Miami.

Za své výsledky v matematice a teoretické fyzice obdržel několik významných vědeckých ocenění, včetně Fieldsovy medaile (1998) nebo Crafoordovy ceny (2008).