Max Wolf

Max Wolf se narodil v Heidelbergu jako syn populárního lékaře Dr. Franze Wolfa. Jeho otec podporoval Maxův zájem o vědu a na zahradě svého domu pro něho postavil malou observatoř, kde mladý Wolf objevil v roce 1884 svoji první kometu nazvanou na počest objevitele 14P/Wolf.[1]

Wolf navštěvoval světově známou univerzitu ve svém rodném městě, kde v roce 1888 ve věku 25 let získal titul Ph.D. Následně strávil jeden rok na postgraduálním studiu ve švédském Stockholmu, jediný významnější čas, který strávil mimo Heidelberg. V roce 1890 se vrátil zpět do Heidelbergu, kde přijal na univerzitě pozici privátního docenta, kde vedl populární přednášky o astronomii. Během této doby odmítl několik nabídek z jiných institucí. V roce 1902 se stal předsedou a ředitelem nově vzniklé observatoře Landessternwarte Heidelberg-Königstuhl, v této funkci setrval až do své smrti v roce 1932.[2]

V roce 1910 nabídl Karlu Zeissovi a jeho firmě návrh na nový výrobek, planetárium. Začátek I. světové války výrobu zastavil, ale po válce se Karl Zeiss k nápadu opět vrátil a 21. října 1923 se konala první veřejná projekce v Německém muzeu v Mnichově.[3]

Během své návštěvy USA se začal zajímat o tehdy nový obor v podobě astrofotografie, což ho přivedlo k setkání s E. E. Barnardem. Jejich setkání vyústilo v dlouholetou korespondenci, spolupráci a přátelství. Smrt jeho přítele v roce 1923 Wolfa silně zasáhla a vedla k sepsání dlouhého nekrologu.[4]

Univerzita pod Wolfovým vedením se stala známým a významným centrem astronomie. Sám Wolf i nadále pokračoval ve výzkumu a publikování vědeckých prací z mnoha oblastí astronomie až do konce svého života. Zemřel v Heidelbergu 3. října 1932 ve věku 69 let, zanechal po sobě vdovu a tři syny.[1]