Masová střelba

Motivem útočníků může být pomsta za konkrétní událost, duševní nemoc, nebo terorismus ve smyslu prosazení politické nebo náboženské ideje prostřednictvím násilí.

Frekvence výskytu masových střeleb může změnit politiku vůči držení a získávání střelných zbraní v dané zemi, jako se to již stalo v případě Velké Británie a Austrálie.

Relativně ke své lidnatosti má pravděpodobně nejmenší četnost masových střeleb Japonsko, které hlásí dvě (ne nezbytně masové) střelby ročně.[3]

Poměrně vysoká četnost masových střeleb je ve Spojených státech amerických. Ročně tam dojde přibližně k 20 případům masové střelby se 4 oběťmi a více. Četnost masových střeleb v USA ale není v celosvětovém měřítku vysoká. V období mezi lety 1998 a 2012 činily USA 4.5 % světové populace a 3 % celosvětově mrtvých na následky masových střeleb.[4]

Často zmiňované mýty o vysokém počtu masových střeleb na školách v USA jsou sporné. V posledních desetiletích docházelo a dochází v průměru k jedné masové střelbě (4 usmrcení a více) ve škole za 2 roky. Školy v USA přitom navštěvuje 70 milionů studentů a zaměstnanců. V průměru zemře v důsledku násilí (tj. i např. bodnutí v konfliktu gangů) na půdě škol v USA v průběhu vyučování kolem 15 osob.[5]

Na území ČR došlo v posledních 40 letech ke 6 masovým střelbám s celkem 31 oběťmi (bez pachatelů), jednalo se o střelbu v motorestu Kadrnožka u Plzně ukradenou vojenskou zbraní se 4 mrtvými v roce 1981, o střelbu v Kladně v roce 1989 (4 oběti, ukradené zbraně ze školy a legální sbírky otce), o sérii vražd 1. až 3. září 2008 (Roman Postl) se 4 mrtvými nelegálně drženou pistolí, o masovou střelbu v hostinci v Petřvaldě v roce 2009 se 4 mrtvými s nelegálně drženou pistolí, o střelbu v Uherském Brodě v roce 2015 s 8 mrtvými s legálně drženou pistolí a revolverem a v neposlední řadě střelbu v Ostravě v roce 2019 se 7 mrtvými s nelegálně drženou pistolí.